O čem dnešní povídání bude? Námět jsem našla u Ivy na http://babakat.blog.cz/1505.
Téma o první a poslední panence ve sbírce se mi zalíbilo a říkala jsem si, že nebude problém to dát dohromady. I když mám panenek poměrně dost, tak si velice dobře pamatuji, kdy jsem panenky začala sbírat a proč. Bylo to na jaře r.2008, syn si pořídil internet a já hned začala objevovat, co všechno se tu dá najít. A jednou jsem narazila na stránky děvčat, která panenky sbírají a tvoří na ně. Jako holka jsem si na panenky šila ( v ruce) a musím uznat, že to byly pěkné modely i pěkně ušité. Troufla jsem si i na klobouček z manšestru, byl moc hezký, ale bohužel se nic nedochovalo. Takže mně zaujalo, že je u nás dost sběratelek panenek a říkala jsem si, že by se mi líbilo na panenky tvořit a mohla bych to zkusit. Příležitost koupit si první panenku se brzy naskytla, na Lidlu měli panenky v akci a já neodolala. Bohužel nemám fotografie panenky v původním oblečení, tenkrát jsem netušila, že panenky budu sbírat, fotit a jednou si založím svůj blog. Prostě jsem chtěla něco na panenku vytvořit. Hned vám tu první ukážu.
Je to panenka typu Barbie od firmy Disney. Upletla jsem jí večerní šaty.
Má moc hezký obličej.
Označení panenky.
Vlásky jsem rozpustila na focení, jinak je má zapletené do copu. Má pěknou hřívu.
Kdo jsi maličká? Tak tady je poslední panenka, která do mé sbírky přicestovala z Aukra.
Je to panenka Lego Duplo Marie. Říkáte si, proč jsem si koupila tuhle panenku? O panenkách Lego už vím delší dobu. Kdysi měl náš trafikant panenku od Lega ve výloze, ale tehdy se mi zdála drahá. Po delším čase, kdy už jsem měla panenek víc, jsem si říkala, že bych si tuto panenku do sbírky koupila. Šla jsem do trafiky a panenka už byla pryč. Nedávno jsem ji objevila na MMB, byla sice bez šatiček a nestála moc, už jsem neváhala a panenku koupila.
Panenka Lego Duplo, dostala jméno Anička a je předposlední. Chtěla jsem se o panenkách Lego dozvědět něco víc a přitom jsem zjistila, že i ony mají své panenky. Náhodou jsem maličkou Lego Duplo našla na Aukru a tak má i moje Anička svou panenku Marušku a ta je poslední v mé sbírce. Musím poctivě napsat, že zatím poslední, protože vím, že určitě přibydou další. Proto je za nadpisem článku otazník. S Aničkou mám určitý záměr, ale zatím ho neprozradím.
Je roztomilá, dostala pletené spoďárky a háčkované šaty. Teď už se vyrábí jiný typ panenek a ten se mi moc nelíbí.
Na závěr jen tak pro zajímavost. Na jaře r.2008 k nám přišel i náš Poldík, želvička. Byl tehdy hodně maličký, nebyl mu ani rok a vážil pouhých 40 gramů. Jsem moc ráda, že tu panenky a Poldík jsou stále se mnou.