Včera ráno byl vnouček posmutnělý. Když jsem se ho ptala co mu je, odpověděl, že dny u nás moc rychle utekly. Měl pravdu. Odpověděla jsem mu, že se může těšit na srpen, že u nás ještě pár dnů budou. A co jsme dělali? V pondělí odpoledne jsme jeli do City parku, protože Verunka potřebovala nové pantofle na doma. Oba to uvítali, protože milují jezdící schody. Pantofle jsme koupili i vnoučkovi a pak jsme zajeli na hřiště u Staré plovárny. Verunka ho znala od loňska, kdy u nás byla sama. Taky hned Vendu upozorňovala kudy má jít.
Ve středu jsme jeli na Křemešník.
S Vendou jsem si šla zahrát stolní tenis. Naposled jsem ho hrála, když byli naši kluci malí. Moc nám to nešlo, ale zato jsme se u toho nasmáli. Raději jsme šli za Verunkou na hřiště a tam se oba vyřádili.
Na další výlet jsme jeli hned ve čtvrtek. Děda naplánoval cestu na Orlík u Humpolce.
Na hradě myslí i na pejsky.
Muž šel s dětmi na rozhlednu a já se kochala krásami hradu dole.
Byl to prima týden. Mám nové obrázky od dětí. Zahráli jsme si člověče nezlob se. Našla jsem Mikádo a děti si mohly vyzkoušet jak mají šikovné prstíky. Verunka převlékala panenku, vyzkoušela boty, které jí nejvíc sluší. Ke slovu přišla i Seva, děti si z ní rády staví.
Dnes budu odpočívat.😉