sobota 27. února 2021

Moje město

Dnes jsem na FB ve skupině Jihlava - naše město, uviděla titulek Jihlava je krásná. A pod ním komentáře, které  s těmito slovy většinou nesouhlasily. Ano, i já vidím nepořádek, pohozené roušky na zemi, psí exkrementy. Vím, že je tu průmyslová část, například kouřící  komíny Kronospanu nejsou estetické, o životním prostředí ani nemluvím. Přesto je pro mně Jihlava krásné město. Žiji tu od narození, vidím proměny města, i když nejsou vždy k lepšímu. Viz Prior na náměstí, který nahradil historické domy zvané Krecl. Tehdy to bylo nešťastné rozhodnutí a necitelný zásah do historického středu města. Přes všechny negativa mám Jihlavu ráda. A co bych ukázala návštěvníkům? Ony krásné historické domy na náměstí, vzala bych je do katakomb nebo do ZOO. A pokud by bylo teplo, tak bychom se mohli jít vykoupat do Vodního ráje. Dá se vystoupat na věž kostela sv.Jakuba Většího, od loňského roku se tu konají komentované prohlídky (pokud to covidová situace dovolí) a je možné prohlédnout si opravené krovy. A z věže je krásný rozhled po kraji, stejně jako z Brány Matky Boží. Pokud se člověk umí dívat najde tu spoustu krásných míst. 

Dnes bych vám chtěla ukázat Jihlavu zase z jiné strany. Ve čtvrtek bylo krásně, tak jsme se šli po obědě projít. Nejdřív jsme došli rozsvítit na hřbitov světýlka a pak jsme se vydali směr Pístov. Je to vesnice, která leží asi 2,5 km od Jihlavy. 



U garáží si nějaký pán bez domova užíval teplo a sluníčko. K tomu mu vyhrával tranzistor. Nás ani nezaznamenal. 


Na zahrádkách jsou jarní práce v plném proudu, vrby jsou ostříhané. 


Žluté talovíny jsou první kytičky, které jsem letos viděla. 




Studánka u Skalky. 


Šli jsme po chodníku kolem garáží, chodník vede až do Pístova. 



Do Pístova jsme nakonec nedošli, za garážemi jsme odbočili a došli jsme na dlážděnou silnici, která kdysi patřila vojákům a jezdily po ní tanky. 





Kostel sv.Jakuba Většího.


Kostel sv.Ignáce z Loyoly. Červená věžička napravo je na střeše jihlavské radnice. 





Jihlavan as, vyrábí se zde letecká hydraulika. 


Starý vojenský bunkr. K němu jsme nedošli. Nějak mě to jarní počasí zmohlo a navíc se mi hůř dýchalo i když jsem předtím použila foukadlo. Šli jsme zpátky. 



Některé stromy už začínají pučet, tohle je jírovec maďal, aneb kaštan koňský. 




Příště se podíváme do vesničky Pohleď.