Vachta ještě nekvete, zato tu kvetly blatouchy a sasanky. Je tu i rašeliniště, pod nohama to trochu čvachtalo, přestože je jinak sucho.
Místu dominuje velká vrba.
Zaujaly nás divné kopečky v dálce, když jsme přišli blíž, tak jsme zjistili, že to jsou trsy suché trávy a nahoře raší ta letošní.
Kochala jsem se okolím. Kvetoucí remízky jsou kouzelné.
Nafotila jsem i pro mně zajímavé detaily.
Prý stehenní kost ze srnce.
Stopa divočáka, bohužel špatně zaostřená.
Starý ztrouchnivělý a mechem porostlý pařez.
Poznala jsem díky manželovi zajímavé místo a moc ráda bych se tam vrátila až pokvete vachta trojlistá. A hlavně jsem si vyvětrala hlavu.
