pondělí 15. června 2020

Hlava XXII

Z Humpolce jsme vyrazili směr Lipnice nad Sázavou. Občas sebou beru na výlet panenku, tentokrát to byla Miluška - Barbie BMR Millie.



Cestou na Lipnici jsme si udělali krátkou zastávku. Můj muž mě rád překvapuje a když jsem se divila kudy jedeme, tak odvětil, že na místo, kde jsem ještě nebyla. Na louce mezi Lipnicí a Dolním městem je na kraji louky pomník Jaroslava Haška. Zaparkovali jsme u firmy Granit Lipnice, která dobývá a zpracovává nejkvalitnější české žuly, pískovce a mramor.




Tady dostala první příležitost Miluška, moje holky se rády fotí.


Ukázka ze Švejka. 


I Miluška si ji chtěla přečíst.


Šipka ukazuje směr další cest, to už jdeme pěšky.


Krásný jitrocel, léčivka a dokonce chutná i našemu želvímu klukovi.😉


Šli jsme kousek po silnici ve stínu stromů, bylo po dešti a jít ve stínu bylo moc příjemné. Pak jsme odbočili na louku, kde byla naštěstí vysekaná cestička k cíli naší cesty. I tak jsem měla špičky sandálů a ponožky mokré.


Pomník Jaroslava Haška, vytvořený z lipnické žuly. Jeho autorem je sochař  Radomír Dvořák. Dostal název Hlava XXII podle protiválečného románu amerického spisovatele Josepha Hellera. Místo nebylo vybráno náhodně, tudy prý kdysi procházel Jaroslav Hašek  do Radostovic a Kochárova. 


Pomník je složený s osmi částí a na vnitřních plochách je citát z nejznámější Haškovy knihy Osudy dobrého vojáka Švejka v šesti jazycích.











Cesta zpět. Bylo vidět, že tady asi byl pořádný slejvák.



Krásné kapradí.




Manžel byl zvědavý, co to na stromě visí a nechtělo se mu do mokrého podrostu. Stejně nevíme co to je, asi suché listí.





V lese je obrovská halda zarostlých kamenů. Ty prý sem vyváží, protože se tyto kameny nehodí na zpracování. Tak nevím.....


Zastávka je konce a v dalším příspěvku se konečně podíváme na Lipnici.