sobota 30. dubna 2016

Konečně....

Také vás dnes sluníčko vylákalo ven na procházku, na výlet nebo třeba na práci na zahrádce? Já se konečně po pěti týdnech marodění, kdy moje jediná procházka byla cesta k lékařce, mohla jít projít.


Tak jestli chcete, pojďte se mnou.


Tyhle okrasné třešně mnozí z vás už viděli, jednak v plném květu nebo v zimě. Teď ještě nekvetou, teprve mají poupata. Jinak fotky najdete v galerii, v kategorii přiroda.

Dál moje cesta pokračovala ke koníčkům a měla jsem štěstí, pásli se v ohradě.


Koník se po mě zvědavě ohlédl a pak se klidně pásl dál.




Jsou nádherní, jejich srst se krásně leskla ve slunečních paprscích.

Na procházku jsem s sebou vzala moje dvě věrné společnice Nelinku a Stellinku, holky už také dlouho nikde nebyly.




Chvilka odpočinku. Ty žluté kytičky kolem jsou orsej jarní.


Poslední fotka s děvčaty a pak šup s nimi zpátky do tašky. Ze staré cesty jsem došla na cyklostezku a tam už bylo moc rušno a na focení by nebyl ten správný klid.

Ale fotila jsem dál.


Ještě jednou orsej jarní, přiznám se, že jsem si název kytičky musela najít.


Detail kvítku.



Po řece se proháněli dva kačeři, bohužel byli daleko.


Grafitti pod mostem.



Musela jsem vyfotit i žlutá sluníčka pampelišek.


Dokonce se mi podařilo zachytit jednu pilnou včelku.


Vracela jsem se parkem pod školou. Je krásně upravený.



Před školou mají dva stromečky, ale bohužel nevím jejich název. Tipuji, že je to nějaký druh magnólie.


Tohle je určitě magnólie, je to také malý stromek a na některých květech je vidět, že i u nás v minulých dnech mrzlo.


U školy roste i majestátní smuteční vrba.


Trávník před školou je plný sedmikrásek. Děti to tu mají moc hezké.


Keř zlatice převislé a já jsem doma.


Zlatice převislá ještě jednou.

Doufám, že jste se měli tak krásně jako já .

pondělí 25. dubna 2016

Co je malé, to je milé......

..... a já dodávám, co je větší ještě lepší. Ale dnes bude řeč o malinkých panenkách, které mám moc ráda.Usmívající se


Moje sbírka se neustále rozrůstá a místa je čím dál míň. Tak jsem musela přeorganizovat malé panenky, které jsou ve skříňkách. Současně jsem je pro vás nafotila. Některé jste už možná viděli. Jednu skříňku mám v obyváku a postupně vám panenky představím.


Panenky Igra všechny znáte a určitě jste si s nimi hrály stejně jako já. Myslela jsem si, že je mám všechny pohromadě, opak byl pravdou.


Tyhle jsou větší.


Panenky značky Simba.


A zase jedna opomenutá.


Malé Mattelky mám jen tři. Tu kouzelnou černošku mám od Šárky, dostala jsem ji k vánocům a má dokonce kloubová kolínka.


Tahle větší skupinka má různé značení, tak jsem je vyfotila pohromadě.


Bratz Babyz a jedna Bratz Kidz.


Ty dvě větší patří do různých a mrně je opět zapomenutá Igra.


Velké kebulky, mám je ráda.


Tyhle panenky už vyrostly o něco víc, ale bydlí s mrňaty.


Ve skříňce mám ještě celuloidové panenky, ta úplně napravo je nejnovější. Jsou křehké a tak je mám raději za sklem, aby nepřišly k úrazu. Jednu se mi už podařilo shodit na zem a má rozbitou hlavu. Ta čeká na oblečení, tak ji ukážu jindy.


Pro představu jak je skříňka velká. Tohle je foto před reorganizací.


Manžel "vtipně" poznamenal, že jsem je vyrovnala jak myslivci zajíce po honu.Mrkající


Ty malinké mám ve druhé vitrínce.


Tohle je taková kuriozita, malý fotbalista jako přívěšek.


Do druhé vitrínky jsem přestěhovala i panenky Polly Pocket, ta v plavečkách je dokonce kloubová.


Tyto jsou Made in Italy. Blondýnku mi dovezl manžel z Telče ze starožitnictví a hnědovlásku mám novou. Přišla s těmi krásnými háčkovanými šaty. Obě panenky jsou mrkací a mají nalepené vlásky, bohužel blondýnka je má ve špatném stavu, tak dostala čepičku, hnědovláska má také čepeček, ale takhle se mi víc líbí.

Ve druhé skříňce jsou ještě další panenky, ale na ty dojde jindy.

pátek 22. dubna 2016

Příběh panenky Tammy

Přeji všem krásný den. Dnes bych vám chtěla vyprávět příběh jedné mé panenky.

Jako každá holka jsem i já měla svou oblíbenou panenku. Bohužel se nedochovala a já po letech, když jsem panenky začala sbírat, jsem po ní začala pátrat. Co jsem si pamatovala? Jednou donesla maminka z práce panenku a pletla na ní šatičky. Bylo to pro nějakou paní od ní z práce. Byla jsem panenkou okouzlena a moc jsem si ji přála mít. Po čase se mi sem splnil a já panenku dostala. Jak vypadala? Byla vysoká jako Barbie, nebyla tak štíhlá a na sobě měla modrou kombinézu s bílým lemováním u krku a na rukávech a k tomu bílé tenisky. Mamka jí něco uháčkovala a já ušila. Bohužel tenkrát jsem po nějaké značce panenky nepátrala a to mi stížilo pozdější hledání. Hledala jsem panenku v Evropě, protože byla dovezena buď z Rakouska nebo Německa, to už si nepamatuji. Nenašla jsem ji a začala to pomalu vzdávat. Ale jak to v životě bývá, pomohla mi náhoda, při jednou brouzdání v panenkovém světě na mě vykoukl obrázek panenky v modré kombinéze a já byla na stopě.
Zjistila jsem, že se panenka jmenuje Tammy a vyráběla ji americká společnost Ideal Toy Corporation.


Tak podobně vypadala moje panenka, měla zrzavé vlásky. Foto jsem si vypůjčila z internetu.


Bílé tenisky, patřily k modré kombinézce.

Panenka Tammy se začala vyrábět v roce 1962. Vyráběla se postupně ve třech verzích. Panenky mají označení na zádech a na hlavičce vzadu pod vlásky. Aby Tammy nebylo smutno vyráběla se celá rodina.


Tady jsou maminka, otec, bratři a sestřička Pepper. Foto z internetu.

Tammy byla vyráběna jako módní panenka, ale asi nemohla soutěžit s Barbie a její výroba skončila v r.1966. Myslím si, že je to škoda, panenky byly moc hezké. Samozřejmě jsem chtěla panenku získat do své sbírky a našla jsem je jak na Ebay, tak na Etsy. Panenky se staly cenným sběratelským artiklem, proto jsou někdy jejich ceny dost vysoké pro moji kapsu, bohužel. Nakonec jsem našla panenku na Etsy, kterou pro mne koupila paní Nora. Chvilku to trvalo než panenka dorazila a prošla celním řízením. Tady je.


Tammy, je na ní vidět, že byla hodně hraná, nejvíc to odnesly vlásky. Asi jí nějaká malá maminka přistřihla ofinu a vlásky na stranách, ale trošku to jde začesat. Má na sobě původní šaty. Moje panenka nebyla takto rozkročená. Pak jsem si řekla, že by Tammy mohlo být smutno a stejnou cestou připutovala sestřička Pepper. Naštěstí to bylo bez cla.


Malá sestřička Pepper, na sobě má také původní šaty. Je mnohem zachovalejší než Tammy.


J

Tammy je velká jako panenky Barbie a Pepper měří asi 24 cm. Panenky mají hlavu a ruce z gumy, tělo a nohy z tvrdého plastu. Obě dostaly nové háčkované šatečky na léto.




Ještě vám ukážu jaké barvy vlásů panenky měly. Foto opět z Internetu.





Panenky Barbie mají hlavu nasazenou na krku, u panenek Tammy je krček součástí hlavy a ta je zasazena do tělíčka.


Nevím, jestli je koužek na této fotce utržený, protože si pamatuji, že krk měl spodní část rozšířenou právě takovou manžetou a trochu se natrhla.


Ještě jednou moje děvčata Tammy a Pepper. Docela ráda bych znala příběh obou, kdo je měl, kdo si s nimi hrál. A jsem moc ráda, že ten můj příběh má dobrý konec, že vím, kterou panenku jsem tenkrát tak moc měla ráda. Panenku Tammy.Usmívající se

Co říct na závěr? Mám pocit, že by holky potřebovaly i někoho dalšího z rodiny. Uvidíme, třeba časem ještě někdo přibyde.