V září před pěti lety jsem začala psát blog. Díky Šárce, která mi pomohla blog založit, dnes mohu psát o svých koníčcích, o výletech. O všem, co mě zajímá a těší. Mohu se tu setkávat se svými virtuálními přáteli a jsem za ně moc ráda.
V září začíná podzim, který miluji pro slunečné dny, kdy se rozzáří všechny barvy palety, kterou umí malíř podzim tak krásně malovat. A zároveň je to pro mě velice smutné období. A nejen pro mě, ale pro celou naši rodinu. Dnes by slavil svátek náš starší syn, jmenoval se Václav po mém manželovi. Ztratili jsme báječného syna, Jakub brášku. Za pár dnů by oslavil narozeniny. Osud nám někdy připraví zvláštní cesty. V měšíci, ve kterém se narodil, o 18 let později odešel. Moc to bolí i po těch letech. A tak mu posílám tam někam nahoru přání.
Nechci končit smutně. Po letech přišel do naší rodiny vnouček, který také dostal jméno Václav. Chytrý a šikovný klouček, letos nastoupil do první třídy. Jméno Václav se dědí v rodině mého muže už po několik generací. A Václav se jmenoval i pradědeček ze strany maminky. Už jsem těm mým Václavům dnes popřála.
A všem, kteří sem zavítají přeji krásné podzimní dny.