pátek 13. listopadu 2020

Čertův hrádek

Od minulé neděle se u nás neukázalo sluníčko. Všechno už na mně doma padalo,  denně v médiích informace o covidu, nikam kromě nákupů nemůžeme a zatažená obloha na náladě nepřidá. Včera jsem si jen došla do lékárny, pak nakoupit a to bylo všechno. Dnes dopoledne u nás mezi mraky občas vykouklo sluníčko a vypadala to, že bude pěkný den. Řekla jsem manželovi, že bychom se mohli jít po obědě někam projít.  Manžel navrhl, že bychom se mohli jet podívat na Čertův hrádek, který je na Čeřínku. Na Čertově hrádku jsem byla naposledy, když byli kluci malí a tak jsem souhlasila. Když jsem vyjeli z Jihlavy, tak nás překvapila mlha, která halila lesy a kopce kolem. 


Od výletu nás mlha neodradila. Na Čeřínku jsme auto nechali na parkovišti u bývalé Jihlavanské chaty.





Šli jsme lesní cestou, která vede k Čertovu hrádku. 






Jdeme dobře. K hrádku vede i naučná stezka.








Ještě kousek a jsme tam.



U dalšího zastavení byl kromě zapomenuté hračky malovaný kamínek. Jen jsem ho vyfotila a nechala pro někoho dalšího. 




Poslední zastavení (jsou jen 4) a jsme u Čertova hrádku. 


Tady si turista může přečíst jak vznikl název Čertův hrádek. Je to podle pověsti, kdy byli čerti posláni na svět a do druhého dne měli postavit hrad. Jednoho z nich svedla víla, kohout zakokrhal a čerti nestihli hrad postavit. Kameny zůstaly ležet tam,  kde dopadly. 


Čertův hrádek jsou dva žulové skalní objekty. 





Čertův hrádek v minulosti využívali horolezci, ale teď je tu zákaz lezení. Kdysi to zkoušel i manžel.










Cestou zpátky jsem došli na Dolní Hutě, kde jsou chaty.






Jedna z chalup, které tu kdysi stály. Je krásně opravená. 


Bývalá hájenka.






Manžel sem v dětství jezdil s rodiči na chatu, která patřila Motorpalu. 




Krásná chata, umím si tu představit dovolenou. 










I přes nepřízeň počasí jsme si procházku užili. A nebyli jsme jediní, kdo vyrazil do přírody. Dokonce jsme potkali manželovi známé, kteří tu mají chatu a teď tu tráví čas.