neděle 28. září 2014

Vzpomínka

Dnes jsme se probudili do krásného, slunečného dne. I počasí jako by chtělo oslavit svátek Václavů. Nebudu psát o českém králi, ale chtěla bych povídat o někom blízkém.
Když se narodil náš starší syn, dostal jméno Václav. Je to tradice v rodině mého muže a on už byl čtvrtý. Vašík byl od malička moc hodný kluk, ve škole mu to šlo. Moc rád jezdil do přírody, později i na tábory a jako dospělý i děti vedl. Byl takové sluníčko. Náš mladší syn Jakub byl od malička hodně nemocný a Váša trochu ty starosti s ním jako by vyrovnával. Zastal se brášky ve škole, když se mu děti posmívali kvůli zdravotním problémům. Samozřejmě se jako kluci hodně prali, ale měli se moc rádi. Bohužel o něm mohu psát jen v minulém čase. Váša krátce po svých osmnáctých narozeninách bohužel zemřel na virový zánět mozku. Pořád to bolí a já proto tyto dny moc nemiluji. Za pár dnů by měl narozeniny a o to víc na něho vzpomínáme. Na konci října to už bude dlouhých 18 let, co odešel. Není den, abychom si na něho nevzpomněli. S mužem se učil poznávat přírodu, byl to jeho kamarád. Měli vyjímečný vztah a navíc mu byl hodně podobný. Vašíku, moc ráda bych ti také popřála vše nejlepší, ale mohu pouze vzpomínat na báječného syna, kterým jsi byl.
Téměř před dvěma roky přibyl do naší rodiny další Václav, náš malý a úžasný vnouček. Dostal jméno po strýčkovi, ale i pradědeček ze strany Vašíkovi mamniky byl Václav a hlavně, maminka se jmenuje Vendula. Vašík nám moc pomáhá překonávat těžké chvíle, s ním člověk zapomene na starosti.
Tak chci popřát Václavům vše nejlepší.

sobota 27. září 2014

Nejen ženy.....

Ruční práce nejsou jen výsadou žen, to je již dávno známé. Mě se moc líbí tato fotka, může to být inspirace pro některé muže na důchod.




Můj manžel a starší syn kdysi zkoušeli plést a synovi to docela šlo.

pátek 26. září 2014

Dárek

Dnes bych vám chtěla ukázat dárek, který jsem dostala od manžela. Ráda dárka dostávám, ale ještě raději je dávám a to hlavně dětem. Máme chalupu u Telče a manžel tam jezdí nakupovat. Zatím tam moc nejezdím, protože chalupa se buduje. V Telči je galanterka, kde má paní velký výběr přízí a já tam moc ráda zajdu. Občas pověřím i manžela. V turistické sezoně je náměstí plné stánků a člověk někdy neodolá. Takže v neděli, když přijel, tak mi donesl dárek . malinkou panenku z pedigu.





Je malinká a moc obdivuji šikovné ruce, které ji vytvořily. Má šaty a klobouček v barvě, kterou mám moc ráda. A je to další materiál, ze kterého se dá panenka vyrobit a to se mi moc líbí. Mám panenky z různých materiálů a postupně vám je představím.

sobota 20. září 2014

Poldík





Dnes jsem se probudila do krásného rána, upravuji fotky a společnost mi dělá Poldík. Kdo je Poldík?



Poldík je suchozemská želva zelenavá. Společnost mi dělá stejně dlouho jako panenky, už je to 6 let.Když jsme zůstali s manželem sami, tak jsem moc chtěla nějaké zvířátko, abych se měla o koho starat a s kým se pomazlit. Tak k nám přišel kocourek Matýsek. Bylo to dvouměsíční koťátko, hodně chlupaté. V té době jsem byla nezaměstnaná a tak jsem se mu mohla věnovat. Z Matýska vyrostl krásný kocourek, ale bohužel se ukázalo, že na něj mám asi alergii. Testy sice vyšly negativní, ale mě se znovu udělal ekzem a začala alergická rýma a kašel. Tak musel Matýsek z domu. Moc jsem to oplakala, ale zdraví je přednější. Dlouho jsem přemýšlela o pejskovi, o naháčkovi, ale i na toho bych alergii mohla mít. Pak mě napadla želva. Pro Poldíka jsme si jeli až za Chlumec nad Cidlinou k chovateli. Byl maličký, asi půlroční a vážil pouze 40 gramů. Pravda, s želvou se nepomazlíte, ale je zábavné ho pozorovat. Když jsem doma, tak ho pustím proběhnout a občas někam zaleze a pak ho hledáme. Vyrostl a dnes už váží 50 dkg. Od podzimu má nové velké terárko a to staré je prázdné a já přemýšlím o dalším zvířátku. Chtěla bych morče, také naháčka, ale zatím to doma neprošlo. Tak časem uvidíme.....
Poldíku, ty promiň, že jsem ve výčtu svých zájmů na tebe zapomněla.

středa 17. září 2014

Něco na začátek

Ahoj, jmenuji se Růžena, pocházím z Vysočiny, z Jihlavy, kde žiju celý život. Chtěla bych se s vámi podělit o své koníčky. Mám ráda ruční práce, sbírám panenky. V současné době jsou mým největším koníčkem vnoučata Vašík a Verunka. Už dlouho jsem si přála mít blog, ale sama jsem se do toho neodvážila pustit. Pomoc mi nabídla Šárka, která také panenky sbírá a umí spoustu ručních prací a je moc šikovná. Mnohé z vás ji určitě znají. Doufám, že se vám tu bude líbit a budete se ke mně vracet.