sobota 30. května 2020

Telč podruhé

Dnes dokončím náš výlet v Telči. Ještě pár fotografií než jsme jeli domů.


Před lety objevil můj muž toto malé starožitnictví. Nikdy sem při návštěvě Telče nezapomenu zajít, co kdybych tu objevila nějakou krásnou panenku do sbírky. Ale ani tentokrát jsem si odtud nic neodvezla.


Tady je poněkud zastrčený hotel. Napravo je truhlík s kytičkami před naší oblíbenou cukrárnou. Nechtěla jsem zde fotit, protože před cukrárnou seděly dvě mladé ženy a nemuselo by jim to být příjemné. 


Kolem telčského náměstí je podloubí, které ukrývá různé obchůdky. 




Uličkou se projde k můstku přes příkop ve kterém kdysi někdo choval daňky. 


Myslím, že to pro ně nebylo dobré místo k životu.




Tohle je prý nejužší telčská ulička.






Upravená zahrádka vedle zanedbaného zákoutí.




Tento dům má soukromého majitele, manžel měl příležitost podívat se dovnitř a je prý to tam moc pěkné. 



Z náměstí jsme zase odbočili do uličky.





I tady je obchod se starožitnostmi, ale měli zavřeno. Naštěstí.😉


Ne všechna zákoutí jsou malebná. 




Sběratelka panenek se ve mně nezapře, musela jsem si je vyfotit. 


Pohledem na Ulický rybník se s krásnou Telčí rozloučíme. Pokud vás sem někdy cesty zavedou, určitě se do Telče podívejte. A město bez davů turistů stojí za to vidět. 


pátek 29. května 2020

Trochu jiná Telč

Z naší chalupy to je do Telče asi 5 km a tak jsme ji nemohli samozřejmě minout. Nejdříve jsme se zastavili na oběd do oblíbené restaurace Na žabinci. I tentokrát jsme si pochutnali.




Na místě parkoviště byl předtím zimní stadion. Telč ovšem bez zimního stadionu nezůstala a v lednu roku 2016 byl zahájen provoz nového zimního stadionu, který je už krytý. Odtud jsme se vydali do středu města.



U mostu kvetla kalina. 


Most přes Ulický rybník.












Břehy rybníka zdobí trsy žlutých kosatců. 



Ráda chodím Seminářskou uličkou, která vede zezadu k zámku a k náměstí. Manžel zvědavě nakukoval do jednoho z dvorů. Je zajímavé vidět domy, které stojí kolem náměstí, z jiného pohledu, který je obvykle turistům utajen.


Dvůr hotelu U Černého orla.


 ˇ
Většina domů je opravena a obydlená.




V uličce jsou i zajímavá zákoutí, která tak ráda objevuji a fotím.








Na vysokou věž se předloni podíval s mým mužem náš vnouček. Teď by to zvládla i vnučka, tak příště.



Na zámku se už konají prohlídky, ale to jsme si nechali na jinou příležitost.


Tady už bylo vidět jak současná situace ovlivnila turistickou sezónu ve známém městě. Turistů tu bylo hodně málo.




V této budově kdysi byla učňovská škola a z Jihlavy sem jezdil můj muž. Vyučil se tady instalatérem.


V horních oknech byla jejich třída.





Copak asi bývalo ve výklenku? Myslím, že socha nějakého světce.


Vlaštovčí hnízdo.


Kachny byly nejen na rybníce, ale i na náměstí.


Ráno jsem si vzpomněla, že jsem na telčském náměstí jako dítě vyfocená. V Telči jsem ovšem nevěděla u které kašny to bylo. Tak mě manžel vyfotil pro jistotu u obou. 


A doma se ukázalo, že si muž dobře pamatoval, že to bylo u této kašny. 


Tady je důkaz. Já tak o půlstoletí mladší. Ježíš, to zní hrozně, ale je to tak.


V Telči jsem fotila hodně a tak bude ještě jeden příspěvek. 





čtvrtek 28. května 2020

Vesnička malá, středisková

Ptáte se, kde že ta vesnička je? Nedaleko Telče a jmenuje se Borovná. Máme tu chalupu, která je už dlouhé roky ve stadiu budování. Včera jsme tam něco vezli a něco jsem pro vás nafotila. Fotky z Borovné nejsou na blogu poprvé.


Cestou z Telče jsem vyfotila kostel sv.Jana Nepomuckého. Byl postaven v letech 1726-1729, kdy byl vysvěcen. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.


Naše chalupa.


Pan domácí.


Zahrada u domku není, ale manžel se stará o pozemek pod rybníkem. Zasadil tady dvě hrušně, broskvoň a rybízy.


Nesmí chybět vrby, každý rok na jaře je ořeže a plete pomlázky. Letos neměl pro koho.



Rybníček hlídá vodník.




Tenhle malý pozemek je náš, máme tu kanadské borůvky, rybíz, studnu a septik.



Kaple Panny Marie. U kapličky je hřiště pro děti. 




Vedle kaple kvete vajgélie.
Šli jsme se kousek projít.



Obecní úřad.


Tahle chalupa je našeho známého z Jihlavy, na důchod se sem přestěhovali. Mají pejsky a na procházky s nimi je do přírody kousek. Říkáme, že bydlí na "kruháči", protože silnice se kolem jejich chalupy točí. 






Ve statku je penzion.



Je tady moc hezky.





Obešli jsme druhý penzion Za vsí a šli jsme zpátky do vsi.




Kočičce jsme se asi líbili, protože se před námi nakrucovala a předla. Vzpomněla jsem si na příspěvek, který tento týden dala na blog Marta. Kočka nám asi věřila. 



Krásně to kvete za vsí i ve vsi.





Přímo u chalupy máme lesní jahody. Už se těším, ta vůně a chuť, mňam.....
Na závěr vám prozradím malou zajímavost, v chalupě byla kdysi pastouška.😀
To bylo krátké zastavení v Borovné. Příště se podíváme do Telče tak trochu netradičním pohledem.