sobota 20. února 2021

Člověk míní

a ten nahoře to někdy mění.

 Dnes jsme se vzbudili do slunečného rána a já jsem hned navrhla manželovi, že bychom mohli zajet na chalupu. Podívat se, jestli tam má nějakou poštu a pak jsem měla v plánu procházku na Dobrou Vodu. Už jsem se viděla jak fotím přírodu a užíváme si sluníčka. Po snídani jsme vyjeli. 



Tady roste další obchodní středisko. 


Za městem se objevila mlha. Co následovalo uvidíte.



Mlha přede mnou a někde v mracích se schovává slunce. Moje nadšení z výletu pomalu opadávalo.



Už jsme v Telči. Slunce, kde jsi? Pokračujeme do Borovné.



Už cestou jsem si všimla jak všude řádí krtci. I tady je to samý krtinec. 



Obdivovala jsem sousedů párek bílých holubů. Sousedka si mě všimla a zvala nás na kafíčko. Vymluvila jsem se, že se ještě pojedeme podívat do Telče a že přijdeme až bude. lépe. Netroufla jsem si a zároveň jsem se cítila trapně. Tak nás ovlivňuje covid.

Z procházky na Dobrou Vodu sešlo. Počkáme až bude lepší počasí, v mlze bychom toho moc neviděli. A jeli jsme do Telče.



Ulický rybník.



Manžel si všiml malovaného kamínku. Měla jsem velkou radost. Jel s námi do Jihlavy, někde ho položíme, aby mohl putovat dál. 



Fotila jsem víc detaily.














Naše další kroky vedly do zámecké zahrady, která je otevřená.









Kačeny jsou asi zvyklé na lidi, v parku jich bylo plno.






Tady nikomu nevadilo, že se tu klouzaly děti. 




Zajímavá "ležící borovice".



Prévet a vedle něho dva trychtýřovité otvory. Myslím, že to byly střílny. 







Štěpnický rybník v mlze.


Dolní brána, kterou se projde na náměstí. Tam se podíváme příště. 




Cestou domů mlha mizela a vrátili jsme se do slunečné Jihlavy. 



Nakonec mi vůbec nevadilo, že z plánované procházky sešlo. Viděli jsme jinou Telč, ponořenou v mlze, téměř bez lidí a přesto zajímavou. Na náměstí jsme si koupili něco dobrého ke kafíčku, doma jsme si uvařili pozdní oběd.