Pojďme se podívat.
Obdivovala jsem nejen panenka, ale i skříňky ve kterých jsou vystaveny.
Která z nás by si jako malé děvčátko nepřála mít takový kočárek.
Snad každé dítě má svého méďu. Já jich měla několik, starého, který měl zvláštní barvu, hrál tak trochu do zelena. K jedněm vánocům jsem dostala velkého hnědého medvěda, dodnes si pamatuji jak seděl na židličce u stromečku. Pak malého žlutého z ruské knihy a nakonec dva malé medvídky z plyše, které mi šila mamka, měli oči ze zelených korálků.
Jediným nábytkem pro panenky, který jsem měla, byl ten z plastu, skládací. Já měla žlutý, dvě křesílka, stolek a pohovku.
Tyto dvě panenky jsou hrací strojky. Paní průvodkyně nám je pustila, hrály krásnou melodii.
Možná tu některá poznáte tu vaši panenku z dětství. Já měla voňavou Zuzanku z gumy. A také matrjošku.
Krásná kuchyňka, která je mezi sběrateli panenek velmi žádaná.
Nádherná košatinka. Mezi sběrateli kočárků jsou košatinky velmi ceněné, jak ty velké pro děti, tak i malé pro panenky.
Oba nás potěšilo, že jsme tu našli model Brány Matky Boží z Jihlavy.
Snad se vám návrat do dětství bude líbit a omluvíte tu spoustu fotek.