středa 29. července 2020

Bolavé ouško a přesolená vajíčka

Asi si říkáte jak to spolu souvisí. Vezmu to popořádku. Včera po horkém dnu přišla večer bouřka a pořádný šupec. Do rána se trochu ochladilo a tak jsme s dětmi jeli na další výlet, tentokrát do Telče. Chtěli jsme se podívat do Panského dvora v Telči. 
Pokud někdy pojedete do Telče vkládám odkaz https://www.panskydvurtelc.cz/. V Panském dvoře je informační centrum, půjčovna kol, součástí je penzion. Je tu i Panská restaurace a pivovar. Pro děti herna a také jsme se chtěli podívat do lezeckého centra. Nejdřív jsme šli do herny. 


Děti se tu mohou vyřádit a doprovod si zatím může dát kávu nebo čaj a něco dobrého k tomu.




Musela jsem si vyzkoušet kolotoč. 


Děti si mohou malovat na tabuli.





Po stěnách jsou vystavené obrázky.
Pro hodně malé děti tu mají koutek s odrážedly. Naše děti tu byly samy a tak si vyzkoušely i odrážedla. Pak šly na kolotoč ze sudů. Potud bylo vše v pořádku. Dali jsme si čaj a k němu marlenku a doufali, že si užijeme hezkou chvilku. Vašík se přišel zeptat na lezecké centrum. Měli jsme dnes smůlu, v lezeckém centru byly děti z tábora a bylo pro ně zamluvené na celé dopoledne. Vnouček posmutněl, byl hrozně zklamaný a přestalo ho to v dětském koutku bavit. Zato vnučka si užívala, co se dalo. Bylo mi Vendy líto, náladu mu nezlepšil ani nanuk, nic nechtěl. Tentokrát trucoval on. 
Manžel navrhoval, že bychom mohli jet ke Slavonicím, kde jsou bunkry. Najedou si Verunka začala stěžovat, že jí bolí osuško. Měla s ním problémy už v zimě, píchali jí ho. Místo pokračovaní výletu jsme tedy jeli raději domů. Verunku jsem umyla a převlékla a manžel nás dovezl k nemocnici. 
Bohužel se ukázalo, že má v jednom oušku zánět, paní doktorka jí ho píchla. Bylo mi jí moc líto. Zatím jsme nedostali ATB, jen doporučený Nurofen na bolest. Za statečnost dostala od sestřičky diplom a obrázek na vymalování. 
Mezitím dojel muž s Vašíkem domů, zavařil polévku a když jsme přišli, tak smažil Vašíkovi vajíčka. A podařilo se mu je přesolit, takže je vnouček nechtěl.  Veruka si dala talíř polévky, byla jsem ráda, že jí. Pak jsem usmažila jiná vajíčka a děti se najedly. 
Verunka je smutná, že se nemůže koupat v bazénu a řádit na hřišti, má od paní doktorky doporučené je procházky. 
Držte nám palce, aby Verunku brzy přestalo ouško bolet.

V informačním centru jsou vystavené kouzelné obrázky, Verunce se nejvíc líbily ty s kočičkami. 












Obrázky Sylvie Muselové je možné koupit v jejím obchůdku na Fleru:

Tak takový byl náš další prázdninový den. 

pondělí 27. července 2020

Aby to nebyla nuda...

Včera odpoledne jsme si dovezli děti, budou u nás do pátku. Tak je potřeba vymyslet program, aby to nebyla nůůůda, jak oba říkají. Včera jsme ještě šli Poldíkovi pro zelené a samozřejmě nejdřív zamířily na hřiště. Bylo to k večeru a nikde nikdo. Musela jsem utřít vodu po dešti a mohly řádit. Po chvíli ještě přišla maminka s holčičkou, která měla s sebou dvě panenky. Verunce zazářily oči a hned se k ní hnala. Po chvíli oťukávání se holky seznámily a nakonec řádili všichni tři.
Dnes dopoledne jsem byli doma, musela jsem vařit. Venda si chvíli stavěl ze stavebnice, která ještě pamatuje moje dětství. Mají u nás spoustu hraček a chvíli jim to vydrželo. Ovšem jsou to děti své doby, Venda skončil na tabletu a Verunka na počítači. Miluje videa na youtube, kde jsou panenky nebo na déčku hry a včera objevila i písničky, nejvíc se ji líbil Komáři se ženili, tu si pustila 3x.😉
Po obědě měly děti slíbený výlet s překvapením, jeli jsme se podívat pod Šacberk, kde je sjezdovka a Vašík ji zná jenom pod sněhem. Samozřejmě, když jsme se blížili ke Zborné, tak mu došlo kam jedeme. 


Zjezdovka v létě.



Z tohoto jezírka je čerpaná voda na zasněžování..


  Tady se mohou posílit malí a velcí lyžaři.



Půjčovna lyží a lyžařská škola Zajda. Vašík jsem chodil loni a také letos. Pochlubil se nám, že už vyjel až nahoru a sjezdovku už 3x sjel.




Kdo z našeho výletu nebyl nadšený byla vnučka. trucovala a chtěla jet domů.


Tato fotka mluví za vše. Šli jsme se kousek projít kolem chat. 







I tady jsou lesy poznamenané kůrovcem.
Vrátili jsme se k autu a Venda si vzpomněl, že jsme mluvili o Křemešníku, kde je rozhledna a lanové centrum. Děda se nechal přemluvit a jelo se na Křemešník. Naše děti potřebují adrenalinové zážitky. Fotky dětí vám bohužel nemůžu ukázat, ale užily si to . Vašík je starší, ale je hodně opatrný a bojácný, Verunka je nebojsa. Vybrali jsme jim nejkratší okruh, nakonec ho zvládly oba a to dvakrát.


Lanové centrum mezi stromy. 





Rozhledna Pípalka. Po cestě k rozhledně jsme narazili na skákací hrad a to byl kámen úrazu. Verunka chtěla na skákací hrad, Venda na rozhlednu. Tak šli kluci na rozhlednu a my holky jsme šly zaplatit skákací hrad. 





  
Na skákacím hradu se oba vyřádili, ani jsme je nemohli odtud dostat.


Jedeme domů. Snad se nakonec dětem výlet líbil.

 
Cestou domů nás provázely mráčky na obloze.

sobota 25. července 2020

Sobotní výlet

Dnes ráno jsme se s mužem vypravili na chalupu do Borovné. Byla jsem ráda, že bylo pod mrakem, manžel ještě bere ATB. Bylo potřeba otrhat zralé borůvky, aby je nesklidili ptáci dříve než my. Příští týden u nás budou vnoučata, tak budou mít co zobat. Natrhala jsem i trochu červeného rybízu do mrazáku a sklenici černého. 
Samozřejmě jsem si nezapomněla vzít foťák.


Nevelký keřík, ale je obsypaný borůvkami. Pak máme ještě dva menší, ale na nich bylo jen pár plodů.



Kvetou čtyřlístky.




Na drátech seděly vlaštovky, připomínající noty na notové osnově.


Obešla jsem sousedů chalupu, hezky jim to kvete.



 

Škoda, že foťák zkreslil barvu, ve skutečnosti byly zvonky tmavší.


Kaplička.






Naše chalupa.




Zpátky jsme to vzali přes Krahulčí a to se jede kolem kostela sv. Jana Nepomuckého. Poprosila jsem manžela, aby mi zastavil a šla jsem se ke kostelu podívat. Muž čekal v autě, u kostela už několikrát byl.


Museli jsme zaparkovat hned u silnice. Dál se nesmí .



Ke kostelu je to kousek.


Nečekala jsem, že tu někoho potkám a tak jsem byla překvapena, když jsem uviděla mezi stromy zavěšenou houpací síť. A dokonce v ní někdo byl. Když jsem přišla blíž, tak ze sítě vystrčilo hlavu asi desetileté děvče a pak ještě jedno. Holky vylezly ven a měla jsem dvě malé průvodkyně. 


Kostel sv. Jana Nepomuckého.



Dveře do kostela  byly otevřené, zeptala jsem se děvčat, jestli můžu dovnitř a jestli můžu fotit. 
Dostala jsem svolení, tak nahlédneme.






Kostel byl otevřený díky tomu, že se tam dnes měla konat svatba. 
Obešla jsem kostel téměř ze všech stran.






Okolí kostela je hezky upravené, děvčata mi říkala, že to mají jako chalupu. Rodiče se asi o kostel starají, nechtěla jsem se moc vyptávat.






Černá věž v Telči.


Kostelík na hřbitově na Starém městě. 



Za silnicí je soukromý rybník.



Konečně jsem si po letech splnila sen navštívit tento pěkný kostelík.