.....procházka
Odpoledne jsem vytáhla muže na procházku. Počasí nebylo žádná hitparáda, ale dalo se. Hlavním důvodem bylo nejen to, abychom udělali něco pro naše zdraví, ale chtěla jsem nafotit panenku. Brzy vám ji ukážu.
Šli jsme se podívat k jezírku, které už jste u mně na blogu viděli. A vzali jsme to okolo hřiště, které bylo úplně prázdné. Na hřišti, které je za naším domem, se občas někdo zastaví.
Do úsměvu nám v této době není.
Děvčata, všimněte si, manžel má nový batoh. Ten starý už byl hrozný. Nechtěl batoh objednat, chtěl ho napřed vidět, ale nakonec jsem ho přemluvila.
Komíny Kronospanu pořád kouří, kazí ovzduší a pohled na město.
Zase jsem ochutnala trnky, pořád nic moc.
Nějak mě fascinovaly mraky spojené s kouřem z komínů.
Pamatujete na tyhle chatičky?
Zvláštní dům, některé moderní stavby mě nenadchnou.
Na následujících fotkách je plastika v zahradě domu, kde bydlí umělecký kovář Leopold Habermann. Manžel se s ním a jeho ženou dobře zná, takže jsem si dovolila fotit.
Tady občas nakupujeme granule a podestýlku pro našeho želvího kluka. A já okukuji zvířátka. Líbí se mi bezsrsté morče skinni, ale už na ně není místo a manžel ho nechce.
Dům s pečovatelskou službou.
Jihlavská nemocnice. Je kousek od domu, kde bydlíme. Jen sejdeme z kopce.
Tady sídlí Zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina. Odtud startuje vrtulník.
Jsem ráda, že bydlíme blízko zdravotnického zařízení, v našem věku je to pro nás důležité.
Jak už jsem psala, jen sejdeme z kopce a jsme doma.
