Bílá magnólie krásně kvete a na malé růžové je pár poupat a jeden pěkný květ.
Sešla jsem schody, v malé zahrádce u tělocvičny kvete stromeček, nevím jaký.
Rovnou za nosem jdu k Lidlu.
Další fotografie jsem neplánovaně pořídila cestou domů. Vracela jsem se opět kolem školy obtěžkaná dvěma nákupními taškami a kabelkou. Najednou jsem uviděla na trávníku straku, která tam něco zobala. V tu chvíli jsem litovala, že nemám foťák. Straku z blízka se mi ještě nepodařilo vyfotit. Jsou to potvůrky mazané. Tahle mi přeběhla přes cestu a vydala se po trávníku nahoru. Nedalo mi to a rozhodla se, že to zkusím. V jedné ruce jsem měla tři kabely a druhou rukou jsem lovila telefon a modlila se, aby mi neupadl na zem. Svítilo sluníčko, takže jsem poslepu naťukala PIN a zkusila jsem milou straku nafotit. Popocházela jsem po chodníku blíž a blíž. Milá straka si sedla na zábradlí. Pak uznala, že už jsem moc blízko a frrrrnk a byla pryč. Tady je výsledek.
Byla jsem od ní hodně daleko, není skoro vidět. Skusila jsem udělat výřez z fotek.
Teď vidíte, že tam je.😉 Občas si říkám, že jestli mě někdo pozoruje, tak si řekne, že jsem baba praštěná. Když mě něco zaujme, tak fotím a zapomenu na svět kolem mně. Vyfotit straku byla dnešní radost. 🌝
