sobota 7. února 2015

Panenka ze lnu

Tak jsem tu dnes podruhé. Konečně se mi podařilo dodělat šaty pro novou háčkovanou panenku.

Jaká je ta panenka? Je uháčkovaná z lněné příze.
Při mém putování po netu za panenkami mě zajímalo z kterých materiálů jsou panenky vytvořené. A není snad materiál, z kterého by nebyla panenka vytvořena. Ze dřeva, z látky, porcelánu, hlíny, z vosku. Jsou panenky plechové, z papirmache, celuloidové, z gumy, vinylu a nejnověji panenky z resinu. Určitě jsem na něco zapomněla, ale to snad není tak důležité.
Víte, že se věnuji tvorbě háčkovaných panenek. Většinou mají tělíčko uháčkované z režné bavlněné příze, někdy z acrylu. Před časem jsem si na Fleru koupila režnou lněnou přízi a říkala jsem si, co z ní uháčkovat, viděla jsem uháčkované krajky, z příze se dá tkát, paličkovat a když se dá dvoj nebo trojmo, tak se z ní dá i plést . A já si řekla uháčkuji z ní panenku, tu jsem nikde nenašla, tak jsem třeba první. Když ne, nevadí.


Tak tady je moje nová panenka ze lnu.


Vlásky jsem jí udělala z párané příze a tak je pěkně kudrnatá.


Šatičky má upletené ze školní příze, ta se stále vyrábí a je téměř stejná jako Sněhurka. Jsou ozdobené jen knoflíčky, mám ráda jednoduché věci.


Ještě nakouknout jak je venku. Brrrrr, tam je pěkná zima, ještě, že jsme v teple.


Posezení v košíku se šitím není moc pohodlné, doufejme, že to je jen na focení.

V současné době je len velmi ceněn pro své vlastnosti. Zde si o něm něco můžete přečíst.http://www.dolna.cz/vlastnosti-lnu. To je pro dnešek vše.

O přátelství

Dnes chci napsat jen něco krátkého o přátelství. Je moc důležité pro náš život a těch opravdových přátel nemíváme moc, někdy jen jednoho, dva. Nikdy jsem si nemyslela, že by takové přátelství mohlo vzniknout i v tomto virtuálním světě. A dnes vím, že ano. Vidím to na vašich stránkách. Dnes bych chtěla vložit odkaz na jeden krásný blog http://carolinamia.blogspot.cz/ kde najdete krásné vyprávění o životě, o krásných obyčejných a zároveň neobyčejných věcech, o boji pisatelky blogu s vážnou nemocí, o jejím splněném snu napsat knihu vzpomínek na dětství. Tu krásnou knížku jsem přečetla jedním dechem a chci se o ní podělit i s vámi. Možná některé z vás Věrku a její blog znáte a dáte mi za pravdu, že je to báječný člověk.



Pokud si chcete knihu objednat, Věrka pro ni založila web http://knihamama.simplesite.com/.

Co říci na závěr? Díky tomuto blogu jsem poznala, jak velká síla může být v tomto přátelství na dálku, jak může toto přátelství pomáhat v těžké životní zkoušce. Přeji vám všem krásný den a pokud ho budete trávit s přáteli, tím líp.