sobota 15. srpna 2020

Znovu v Jihlavě

V minulém článku se mnohým z vás líbila vila, kde jsem bydlela.  Ještě bych vám chtěla ukázat pár hezkých míst z okolí mého bývalého bydliště. Další vilou, která stojí v Jiráskově ulici kde jsem bydlela, je vila Bedřich Zvacha. Tento rodinný dům byl pro Bedřicha Zvacha, který byl přednostou Krajského soudu v Jihlavě, postaven v roce 1925. Dům nepostihl osud jiných větších vil, které byly v 50. letech zkonfiskovány a sloužily k jiným účelům, byly v nich mateřské školky nebo jesle. Vila sloužila i nadále k rodinnému bydlení. Paní Zvachovou si ještě pamatuji. V přízemí bydlela moje kamarádka Eva s rodiči, později se odstěhovali.
My jsme domu říkali "perníková chaloupka", asi nám ji styl, ve kterém byla postavena, připomínal. ¨



V této malé vilce bývala mlékárna, kam jsem se žlutou plastovou konvičkou chodila pro mléko.


Z druhé strany Zvachovy vily byla zemědělská správa. Byly tu i čtyři byty, kde jsem měla kamarády. A těch lumpáren, co jsme prováděli.


No a vedle zemědělské správy byla vila, kde jsem bydlela.


Přes ulici bylo a dodnes je autobusové nádraží.


Minule jsme se prošli kolem Vysoké polytechnické školy. Hned přes ulici je zimní stadion, který zažil slávu hokejového týmu Dukly Jihlava.




Sokol Jihlava, přízemí je divadlo Diod, dříve tu bývalo kino Panorama, později kino Sokol. To bylo v roce 2009 z důvodu malé návštěvnosti zavřeno.


Boční východ z bývalého kina. Můj tatínek si tady kdysi přivydělával jako uvaděč. Někdy jsme dostali volňásky a vůbec mi nevadilo, že musím sedět na židli, když byl plný sál.


  Ulicí do kopce se jde ke gymnáziu a ke kinu Dukla. 

 
Chtěla jsem nafotit domy v ulici a uviděla jak si příroda umí poradit. Kvetoucí kanál vidím poprvé.


 
Mít výklenek s oknem v bytě je můj sen. Dala bych si tam křeslo a mohla bych si číst.









Dva boční vchody do budovy gymnázia.


Když přejdeme silnici od gymnázia a projdeme okolo kina Dukla a pak  parčíkem uvidíme pěkný rohový dům.  Tady kdysi bydleli moji rodiče, bratr a sestra a také rodiče mého otce. Bohužel měli malý byt a babička našla výměnu za byt ve vile. Přiznám se, že bych raději bydlela tady.




Vyhlídku už jste na blogu viděli, momentálně je uzavřena.

Nakonec nahlédneme do parku Gustava Mahlera.







Vyhlídka je schovaná v hradbách.
 

Tato část města mi připomíná dětství, mládí, a proto jsem vám ji chtěla přiblížit.
Snad se tu bude líbit i vám.