pátek 25. září 2020

Verunčin týden

Tento týden patřil naší vnučce Verunce. Ještě nemají otevřenou školku z důvodu oprav a tak byla u nás. Sama bez brášky, ale nebylo to poprvé a dala to dobře. Občas se jí stýskalo, ukáplo něco slziček, které vzápětí vystřídal úsměv. Děti to tak mají, smích i pláč v jednom pytlíčku. A co jsme dělali? Verunka si většinou hrála s panenkami, stavěla ze Sevy, to ji moc bavilo. Doma ji nemají, tak je to pro ni změna. Ráda sleduje dětské pořady v televizi a videa s panenkami na youtube. To byl většinou dopolední program, odpoledne jsme spolu šly na procházku. Verunka miluje kočky a koně. Kočičku mají doma, koťátko  Micku. Vnučka z ní má velkou radost a já alergickou rýmu. Na koníčky jsme se spolu šly podívat.


Šly jsme stejnou cestou jako já minulý týden. Trošku brblala, že je to daleko a já doufala, že koně v ohradě budou. Naštěstí se zase pásli a Verunka byla šťastná jako blecha.







Pak jsme pozorovali pejska, který aportoval z vody klacek. To se jí moc líbilo. 



Jen jsme litovaly, že nemáme nic dobrého pro kačenky.

Druhý den jsme to napravily, vzaly jsme starší housku a šly krmit kačeny.






No a po oba dny nesmělo chybět zastavení na hřišti, kde se holčička vyřádila. 

Včera jsme se šli projít do lokality Stará plovárna. O tom si povíme příště.