pondělí 31. prosince 2018

Přání k novému roku

Moji milí blogoví přátelé, setkáváme se v poslední den roku 2018. Děkuji Vám za návštěvy a milé komentáře a těším se, že se budeme setkávat i v příštím roce.



Do nového roku Vám přeji především hodně zdraví, lásky a také "trochu toho pokakaného štěstíčka".

sobota 22. prosince 2018

Vánoce, vánoce přicházejí......

....po roce Vánoce, Vánoce přicházejí. A já Vám všem přeji, aby byly prožité v pohodě, klidu a ve zdraví.

sobota 8. prosince 2018

Budiž světlo.....

Zimní dny, které jsou krátké a pošmourné, nemá asi nikdo rád. Proto si je snažíme zpříjemnit třeba světlem svíček.


Když Marta na svém blogu uveřejnila adventní výzvu - svícny, hned mě napadlo, že nemám co fotit. Tedy kromě adventního svícnu, který jsme si koupili asi před třemi roky a máme ho místo adventního věnce.



Je skleněný a svítí se v něm čajovými svíčkami.


Máme ho v kuchyni na okně a s ním domeček, do kterého se také dává čajová svíčka. Modrý kalíšek jsem dostala letos od bývalé kolegyně se kterou jsme se sešly po více něž dvaceti letech. I v něm se dá zapálit malá svíčka.

Když jsem se rozhlédla po bytě a koukla do skříněk, našla jsem i další svícny¨.



Kovaný svícen jsme si přivezli z Telče, koupili jsme ho na trzích, které se tam každý rok v létě konají. A měli jsme možnost i vidět práci šikovného, mladého kováře. Mimochodem, jeden můj dědeček byl také kovář.



Další svícen mi kdysi vyrobil manžel naší kamarádky. Svíčka je z včelího vosku.


Tenhle malý svícen už hodně pamatuje, většinou ho vyndáme, když vypnou proud.



Nevím, jestli se keramická miska se svíčkami dá nazvat svícnem. Už ani nevím, jak se k nám dostala.



Malý skleněný svícen.



Světýlko ve tvaru kočičky.

Nemáme ve zvyku zapalovat v zimě svíčky. U mně je to možná i tím, že mám obavy, aby něco nechytlo. Jako malá jsem neměla ráda svíčičku v lampionu, bála jsem se, že mi shoří.

Vyjímkou je advent, kdy o adventní neděli zapalujeme svíčky. Postupně od jedné, jak to má být.

Na závěr se trošku pochlubím, rozkvetl mi vánoční kaktus.




Květů má asi jen pět, ovšem moje radost je veliká. Ty, které jsou na tom s pěstováním kytiček jako já, mě chápou.

Přeji všem pohodové adventní dny.

neděle 2. prosince 2018

Malý vánoční příběh

Nedávno uveřejnila Simonka na svém blogu výzvu. Napsat vánoční příběh. Určitě má každý z nás v paměti Vánoce, na které nezapomene.

Můj příběh se odehrál,dá se říci, před desítkami let, v době, kdy byli naši kluci malí. Stromeček se u nás vždycky zdobil na Štědrý den dopoledne. Zdobili kluci s manželem, který byl jako obvykle trošku nervní. Nakonec byl stromeček pěkně nazdobený a postavili jsme ho v obývacím pokoji na šicí stroj.
Já jsem mezi tím připravila salát a obalila rybu a vepřové řízky. Tenkrát můj muž ryby nejedl, nerad vybíral kosti. K obědu u nás bývala hrachová polévka. Po oběde jsme se vypravili jako každý rok na návštěvu k mým a manželovým rodičům. Ráda na ty chvíle vzpomínám.
Po návatu domů jsem usmažila řízky, navečeřeli jsme se. Kluci byli netrpěliví, kdy půjdeme ke stromečku. Nemohli se dočkat, kdy se rozdají dárečky a oni si je budou moci rozbalit. Ovšem napřed se rozsvěcel stromeček. U nás to byly vždycky tradiční voskové svíčky. A pak to přišlo. Nevím, co manžela vedlo k tomu, že začal zapalovat svíčky odspodu nahoru. Stalo se, co se asi muselo stát, muži vzplál rukáv košile. Rychle rukáv uhasil, zela v něm díra, ale ruka byla v pořádku. Od té doby říkám, že u nás nehořel stromeček, jak to bývá, ale tatínek.
No a nová košile dostala zápatu a zařadila se mezi pracovní.Nerozhodný
Po této zkušenosti jsme na voskové svíčičky nezanevřeli a každý rok znovu a znovu stromeček zdobily.



Dnes je první adventní neděle a já všem přeji krásné adventní dny. Užívejte si je v klidu a pohodě.