Háčkem a jehlicemi

Po dlouhých třech nebo dokonce čtyřech letech se mi podařilo dokončit háčkovanou panenku. Nedařilo se mi hezky vyšít obličej a tak jsem ho musela předělávat. Panenka skončila vždy ve skříni a když mě přešla nechuť na ní pracovat, tak jsem ji vyndala. Naše vnučka, pro kterou je určena, mezitím vyrostla a hraje si hodně s panenkami Barbie, miluje mořské víly. Doufám, že se jí panenka bude líbit a že ji vezme na milost. 

Upletla jsem jí šaty a k nim uháčkovala botičky. 

A pro chladnější dny svetřík a kalhoty. 

Sněhové zpravodajství

Od čtvrtka, kdy se asi celou republikou přehnala sněhová vichřice, u nás každý den přibývá sníh. Takové malé sněhové zpravodajství si uchovám na blogu. 

Ve čtvrtek dopoledne jsme jeli s mužem nakoupit. Měli jsme štěstí, že jsme to stihli předtím než se přihnala sněhová fujavice.

V duchu jsem litovala všechny řidiče, kteří v tom museli jet. Myslela jsem i na našeho syna, který hodně jezdí po různých stavbách a doufala, že není někde na silnici. Na D5 byla hromadná nehoda, která se naštěstí obešla bez ztrát na životech. 

V pátek ráno krásně svítilo slunce, obloha byla bez mráčků. Bohužel to nevydrželo celý den.

Podle stop běhal za domem zajíc, občas se tu objevuje. 

V noci na sobotu přibylo hodně sněhu. Stromy jsou obalené.

Fouká silný vítr, takže jsem rychle došla nakoupit a šup zpátky domů do tepla.

Kdopak si tu udělal kopeček? Že by krteček? 

Auta mají pořádnou sněhovou čepici.

Chodník je naštěstí protažený.

Tyhle dva stromy rostou naštěstí vedle domů, takže nestíní. To ještě k minulé reportáži.

Přeji všem hezký víkend. 

Ranní proměna

Ráno vstávám dřív než manžel a prvně se podívám jaké je venku počasí, on zatím poslouchá rádio. Dnes se mě ptal jestli je tam hodně sněhu. V rádiu se ptali Makoviček - dětí ve školce, jak se staví sněhulák. Prý musí být hodně sněhu. Myslím, že i u nás by se sněhulák dal postavit. 

Včera na Vysočině od brzkých ranních hodin sněžilo a přineslo to problémy na silnicích. Na dnešek do rána ještě něco připadlo. Takže na sněhuláka by to určitě bylo. 

Na stavbě se pracuje i v zimě. Když u nás byly děti, tak sledovaly, jestli se jeřáb otáčí. Dnes ráno se otáčel.

Zatímco jsem stahovala fotky do notebooku, venku začalo svítit sluníčko a já jsem tu proměnu musela vyfotit.

Ještě něco ze včerejška.

Tolik zprávy od nás. Mějte pohodový den. 

 

Od pondělí do pátku

Včera ráno byl vnouček posmutnělý. Když jsem se ho ptala co mu je, odpověděl, že dny u nás moc rychle utekly. Měl pravdu. Odpověděla jsem mu, že se může těšit na srpen, že u nás ještě pár dnů budou. A co jsme dělali? V pondělí  odpoledne jsme jeli do City parku, protože Verunka potřebovala nové pantofle na doma. Oba to uvítali, protože milují jezdící schody. Pantofle jsme koupili i vnoučkovi a pak jsme zajeli na hřiště u Staré plovárny. Verunka ho znala od loňska, kdy u nás byla sama. Taky hned Vendu upozorňovala kudy má jít. 

Ve středu jsme jeli na Křemešník.

Přijeli jsme před otevřením lanového centra a tak jsme šli nejdříve k rozhledně.

Na rozhlednu šel s dětmi manžel. Venda ji dal 2x do poloviny, Verunka statečně vylezla s dědou až nahoru, přestože se bála. 

Pak si oba prošli jednu z tratí na lanovém centru. Po sportovním výkonu je potřeba doplnit energii. Zajeli jsme si na oběd do Krahulčí a po obědě na chalupu zkontrolovat jak zrají borůvky. 

Moc se mi líbí kaplička v Borovné. Byla vysvěcena v roce 2001.

Vedle ní je hřiště pro děti. 

S Vendou jsem si šla zahrát stolní tenis. Naposled jsem ho hrála, když byli naši kluci malí. Moc nám to nešlo, ale zato jsme se u toho nasmáli. Raději jsme šli za Verunkou na hřiště a tam se oba vyřádili. 

Na další výlet jsme jeli hned ve čtvrtek. Děda naplánoval cestu na Orlík u Humpolce. 

Nejdřív něco informací o historii hradu. 

Na hradě myslí i na pejsky.

Muž šel s dětmi na rozhlednu a já se kochala krásami hradu dole. 

Z vrcholu rozhledny na mně vnouček volal, že jsem maličká. Schody na rozhlednu si vyšlápli 2x, tak se jim to líbilo. 

Z rozhledny fotil manžel. 

Od hradu jsme ještě zajeli do Humpolce na Disk golf, kde jsme si všichni vyzkoušeli házet talířem. Není to jednoduché a potřebovali bychom hodně trénovat. To mohou děti doma, muž jim koupil jeden koš a talíře na házení. A po obědě jsme se vypravili domů. 

V pátek dopoledne jsem vařila, uklízeli jsme s dětmi hračky a děti si chvíli i malovaly. 

Byl to prima týden. Mám nové obrázky od dětí. Zahráli jsme si člověče nezlob se. Našla jsem Mikádo a děti si mohly vyzkoušet jak mají šikovné prstíky. Verunka převlékala panenku, vyzkoušela boty, které jí nejvíc sluší. Ke slovu přišla i Seva, děti si z ní rády staví. 

Dnes budu odpočívat.😉