čtvrtek 3. září 2020

Zahrádka

 Možná zklamu ty, kteří čekali článek o zahradě. Zavedu vás na místo, které pro mně bylo donedávna neznámé. Na sobotu jsme si naplánovali výlet do Ledče nad Sázavou, chtěli jsme se podívat na hrad, kde jsem ještě nebyla. Shodou okolností tam jeli i naši mladí s dětmi. Měli jsme se s nimi sejít až na místě. Člověk míní a můj muž mění. Jen tak mezi řečí prohodil, že se ještě zajedeme podívat na zahrádku. Netušila jsem o jaké zahradě je řeč. Pár kilometrů před Ledčí odbočil na malé parkoviště a teprve tam jsem se dozvěděla, proč jsme tu zastavili. Manžel poslouchá Český rozhlas Vysočinu a tam se dozvěděl informace o zaniklé vesnici jménem Zahrádka, která je asi 8 km od Ledče nad Sázavou. První zmínka o vsi Zahrádka pochází už z roku 1219. Více informací naleznete zde 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zahr%C3%A1dka_(Horn%C3%AD_Paseka). Historie obce Zahrádka se psala dlouhá staletí. V roce 1969 vláda rozhodla o likvidaci obce z důvodu budování vodní nádrže Želivka. V roce 1976 byla obec zbořena a zbytky připojeny k Dolnímu Městu. V roce 1990 se odtrhla Horní Paseka pod níž dnes zbytky obce spadají. 
   Nikdy jsem nebyla na místě, kde po staletí žili lidé a toto místo pak zaniklo.  Pojďme se tedy podívat.


 

Pršelo a tak musel muž vytáhnout apartní deštník, který vozí v autě. 



Z obce se dochovalo náměstí a jedna z mála budov kostel sv.Víta.

O jeho historii si můžete přečíst tady https://www.kostel-zahradka.cz/cs/o-kostelu/historie.

V roce 2001 byl založen spolek Přátelé Zahrádky. Je to neziskové sdružení občanů,kteří se snaží o záchranu památek a oživení obce Zahrádka. A to hlavně kostel sv.Víta, kde jsou cenné nástěnné malby. Také se tu konají během roku různé akce jako je tradiční pouť, hradozámecká noc, adventní koncerty a komentované prohlídky. A také svatby.

 A my měli opět štěstí, že se tu v sobotu konala svatba. Paní, která je na fotce, nás upozornila, že se ještě můžeme jít podívat do kostela než se svatebčané sejdou. Samozřejmě jsme toho využili.

Schody kostela, krajinu i všechny příchozí zkrápěl déšť a já si říkala, že novomanželům prší štěstí. 




Na zdech jsou vidět vzácné malby ze 14.století, které se podařilo zachránit.

 



Také se podařilo zrestaurovat krásná vitrážová okna. To vše díky spolku Přátelé Zahrádky.



Chvíli mi trvalo než jsem přišla na to, jak okna nafotit, aby vitráže byly pěkně vidět. No, pořád se učím.


Nedalo mi to a musela jsem vyfotit i dobroty, které byly přichystané pro svatebčany.





Vodní nádrž Švihov. Dámy, musím vám prozradit, že pán na fotce byl fešák. 😉




Další dvě budovy, které tu zůstaly, patří Povodí Vltavy, které tu má sádky. 


V první vile je byt. Jak jsem se to dozvěděla? Když jsem pátrala po informacích o městečku, tak jsem našla i stránky spolku Přátelé Zahrádky a pak jsem zavolala jedné paní ze spolku a poprosila o pár informací. Navíc má můj muž kamaráda, který se tu narodil. 




Tady jsou sádky.
 

                          Dochoval se i hřbitov, bohužel cesta je přehrazená plotem a nedalo se jít dál.                             
Informační tabule na parkovišti.


Přidat popisek




Pohled na kostel sv. Víta z druhé strany vodní nádrže. Foto jsem si půjčila ze stránek spolku. 
Dnešní článek je dlouhý, omlouvám se. Ale myslím si, že takové místo stojí za poznání. Měla jsem smíšené pocity, myslela jsem na ty, kteří museli před lety opustit  své domovy. Jejich rodiny tu třeba žily po generace a oni museli toto místo opustit a určitě to bylo moc těžké. 


Jedeme dál směr Ledeč na Sázavou.
Ještě poznámka, dnes jsem poprvé pracovala v novém nastavení blogu a pořádně jsem se s článkem natrápila. Hlavně úvodní odstavec je takový neučesaný. Tak prosím o shovívavost, já se to snad naučím.