úterý 28. října 2014

Suve má nový pokojíček

Chtěla bych vám představit panenku Hujoo Baby Suve.



Jako většina panenkářek jsem objevila panenky BJD. Kloubové panenky, které jsou úžasně pohyblivé a dají se tím pádem i krásně fotit. Přála jsem si takovou panenku mít. Jak víte mám ráda mrňavé panenky a tak jsem si vybírala z těch maličkých. Pravda byly tu i cenové důvody. Narazila jsem na panenky Hujoo a vybrala si Hujoo Baby Suve. Panenka sice není z resinu, ale vůbec mi to nevadí. Původně jsem jednala s paní majitelkou jednoho, dnes už neexistujícího, internetového obchodu. Slíbila mi panenku objednat a že mi ji pošle na namalování obličeje. Jenže potom se stále na něco vymlouvala a trvalo to téměř 3/4 roku. Nechtěla jsem panenku shánět jinde a tak jsem pořád čekala. Paní potom obchůdek zrušila. Naštěstí jsem jí nic neplatila dopředu. Byla jsem hodně zklamaná. Potom jsem oslovila paní Lenku z http://www.panenka-panenky.cz/ a ona mi panenku objednala, přestože sami tuto značku neprodávali. U ní jsem si objednala i paruku. Panenka dorazila, ale neměla očka a tak jsem sháněla na Facebooku a očka se mi podařilo koupit. Poprosila jsem Ninu, která maluje krásné obličeje a ona panence udělala face up, připevnila jí očka. Moc se jí to povedlo.


Suve ve vypůjčených šatech, ještě bez oček a face upu.


Tady už má face up.


V nových šatech. A protože je to holka zvědavá, tak mi občas asistuje u počítače.


Už dlouho jsem obdivovala nábytek, který vyrábí Naďa a zde je adresa jejího blogu http://aba-panenky.blog.cz/, můžete se podívat, pro které panenky už dělala nábytek. Tak jsem chtěla objednat pro Suvinku postýlku a nakonec je z toho celý pokojíček.


Suve si přizvala k focení kamarádku.



Vyzkoušela, jak se jí bude chrupkat.


Tady zjistila, že se do postýlky vejdou obě.


Ve skříni zatím visí jenom vestička, budu to muset rychle napravit. Moc se mi líbí modro-bílá kombinace nábytku a myslím, že se k Suve hodí a doufám, že se jí líbí. Teď musím přemluvit manžela, aby mi vyrobil pokojíček a to bude asi chvíli trvat.
Ještě vám ukážu jednu kamarádku Suvinky a vy, které znáte Šárku, ji určitě poznáte.



pátek 24. října 2014

Gorjuss


Už několik dní přemýšlím, jak vám představit sběratelské panenky Gorjuss.

Panenky Gorjuss jsou půvabné sběratelské látkové panenky, vysoké 35,5cm. Jejich autorkou je Suzanne Woolcott, mladá výtvarnice, která pochází ze Skotska.



Dále se ještě vyrábí sběratelské figurky, velké asi 15cm. Motiv panenky Gorjuss se však objevuje na široké škále věcí. Je to na oblečení, kabelkách, peněženkách, diářích, na hrnečcích a určitě jsem nevyjmenovala vše. Toto vše prodává firma SANTORO z Londýna a některé věci se dostanou i u nás. Jestli se chcete podívat na nabídku firmy Santoro, zde je adresa http://www.santoro-london.com/shop/collections/gorjuss/. A zde jsou stránky autorky http://www.suzannewoolcott.co.uk/
Panenky se mi moc líbí a už jsem viděla na internetu i jejich háčkovanou podobu a chtěla bych panenku také zkusit uháčkovat. Nedávno jsem objevila na Fleru povlak na malý polštářek s motivem této panenky a neodolala jsem a povlak jsem si objednala a tady je.


Myslím, že by to mohl být i námět na dárek pro malá děvčátka, ne?

Na závěr tohoto článku se chci omluvit, pokud budou některé informace nepřesné. Bohužel neumím anglicky a tak používám překladač Google a někdy jsou to překlady, že mi uniká smysl.



sobota 18. října 2014

Pozvání na výlet....

Krásný večer vám všem. Dnes vás chci pozvat na výlet. Poslední dny se nám střídalo počasí jako houpačce, jeden den bylo krásně, druhý den zataženo, pršelo. No a dnes krásně svítilo sluníčko a zvalo na toulky do přírody. Tak jsme se s mužem vypravili na výlet a rozhodli jsme se, že se po delší době podíváme na zříceninu hradu Orlík nad Humpolcem.

Možná jste o tomto hradu ještě neslyšeli a tak vás zvu na malý výlet. O historii tohoto hradu se dozvíte zde http://www.castrum.cz/hrad-orlik/historie/. Auto jsme zaparkovali na kraji Humpolce a pěšky se vypravili k hradu. U jednoho domku mě zaujalo toto zákoutí


Působilo trošku tajemně a šla jsem se podívat blíže.


Na dveřích byl keramický netopýr, moc se mi líbil. Pak jsme pokračovali dál. Cesta vede lesem do kopce a je kamenitá.


Asi v půli cesty jsme odbočili do lesa, kde je stará studna.



Je to jedno zastavení naučné stezky a zde se dozvíte, z kterého století studna pochází. Odtud jsme pokračovali k hradu. Když jsme tu byli před deseti lety, tak nás přivítala zavřená brána. Dnes bylo otevřeno a tak jsme se mohli vydat na prohlídku hradu. Je tu i malé muzeum. Moc se mi líbila věž, je z části zřícená a teď tu byla postavena rozhledna a je dobře zakomponovaná do staré věže. Stavba byla tento týden předána a ještě ji čeká kolaudace a teprve potom na ni budou moci turisté.


To je vstupní brána.



Že by hradní pán?


Rozhledna.

Mám i něco pro kuchařky, pohled do hradní kuchyně ....pec.


Jaké dobroty se asi na hradě vařily?

Další zajímavostí je toto zařízení, jehož účel není třeba vysvětlovat a myslím, že by i dnes našlo využití.


Po prohlídce hradu jsme se vydali zpět. Ještě jsme si zajeli do Humpolce na kafíčko a dortík a podívali jsme se do parčíku, kde je pomník slavného občana tohoto města a vy určitě víte koho.




Sousoší tří generací, stařenka v šátku mi připomněla mojí babičku.
Na náměstíčku, kde jsme parkovali jsou krásně opravené domy a je vidět i věž kostela.




Do Humpolce se určitě vrátíme, protože jsme si nestihli všechno prohlédnout. Je tu ještě skanzen ZICHPIL, městská naučná stezka a z Humpolce vede naučná stezka Březina, která vede v okolí hradu Orlík. Tu jsme si před lety prošli a je to moc krásná procházka.
A co říci na závěr? Jsem zvědavá jak bude zítra.

pondělí 13. října 2014

Vůně podzimu

Vůně podzimu ...každému se vybaví něco jiného, vůně spadaného listí, vůně hub nebo vůně ovoce a bylo by toho určitě víc. Sklízí se úroda na zahrádkách, nakládání, zavařování. Mnozí doma sušíme ořechy, aby bylo do cukroví na vánoce nebo krájíme jablíčka na křížaly. Nejraděj mám jablíčka, dají se křoupat, zavařovat, aby bylo v zimě na štrůdl, vaří se dětem přesnídávky, prostě mají široké využití. Moje maminka pekla báječný štrůdl a já štrůdl miluji. Zkouším různá těsta, mám ráda z listového těsta a teď jsem zkoušela těsto z bílého jogurtu. Jak to dopadlo? Posuďte sami.


Máme nový sporák s elektrickou troubou a tak se v ní učím péct. Nedopadlo to špatně.


Po obědě si dáme sladkou tečku.

A k vůním podzimu patří barvy, když svítí sluníčko, je to nádherný pohled.


Takhle krásně se začínají barvit stromy u nás za domem. Jen toho sluníčka by mohlo být víc, u nás na Vysočině v posledních dnech moc nesvítilo, včera to byla výjimka, ale zato byl nádherný den.

pátek 10. října 2014

Malý box opening

Mezi mými panenkami jsou i panenky z celuloidu. Celuloid byl svého času hodně používaný při výrobě panenek. Bohužel se ukázalo, že je velmi hořlavý a byl nahrazen jinými materiály.

Včera jsem si došla na poštu pro dva balíčky s panenkami. V jednom byla maličká panenka z celuloidu a byla pečlivě zabalená, protože panenky z celuloidu jsou velmi křehké a tak jsem si udělala malý box opening. Sběratelky panenek BJD mi jistě odpustí toto označení.


Po vyndání z krabičky byla panenka ještě v kartonu.


Pak ještě v sáčku a byla zabalena v ubrousku.


Tady je, nejmenší celuloidová panenka, kterou mám. Je označena na zádíčkách Japan a myslím, že je hodně vzácná, ještě jsem ji nikde neviděla. A kolik měří?


Je to další zajímavá panenka do mé sbírky.



Dalším přírůstkem do mé sbírky je panenka Precious Moments od americké autorky panenek Lindy Rick, je z MMB. Jinak se panenky ještě dají koupit zde http://www.svetpanenek.cz/.



Na podrážce je označení a výrobce, i tady je to Čína. Panenku jsem umyla i s vlásky, vyprala šatičky a dostala nové.



Je roztomilá viďte? A já mám další přírůstek po kterém jsem toužila.

neděle 5. října 2014

Netýkavka......

Původně jsem chtěla povyprávět o výletu do Smrčné nad Sázavou, kde jsme byli včera s rodinou. Meteorologové slibovali pěkné počasí, ale sluníčko se ukázat nechtělo. Tak jsme vyrazili na procházku po cyklostezce ve směru Světlá nad Sázavou a tam jsme na ni narazily, na netýkavku.



S touto rostlinkou jsem se tu setkala už před lety a všechno, co jsem o ní věděla je jméno, netýkavka. U nás roste pouze netýkavka malokvětá. Když jsem přijela domů, tak jsem se podívala na internet a našla zajímavé informace. Netýkavka žláznatá, tak se jmenuje, pochází z Himalájí a v Evropě se rozšířila jako okrasná a medonosná rostlina. Bohužel rostlinka se rychle šíří a nedaří se jí vyhubit. Má tobolky, které když jsou zralé a někdo o ně zavadí, tak prasknou a semínka létají hodně daleko. Je to sice jednoletá bylina, ale tímto způsobem se množí a to hojně. Roste u cest, potoků, na okrajích lesa.


Dalším druhem, který v Česku roste, je netýkavka malokvětá a myslím, že je i více známá. Ta pochází z Asie, z oblasti Sibiře.


Ještě se mi líbí netýkavka balzamínka, ta už je šlechtěná a pěstuje se na zahrádkách.


Moc jsem toho nenafotila, protože jsem hlídala vnoučka. Rodina prchla do lesa sbírat houby a já měla co dělat, abych ho udržela na cyklostezce. Na chvíli jsem s ním šla také do lesa, aby nezlobil. Houby ještě rostou, ale už jsou hodně červivé. Něco jsme nasbírali a vydali se zpátky do Smrčné.


Potom jsme si zajeli na oběd, vnouček spal chvíli v kočárku a pak už jsme jeli k nim domů a já pak do Jihlavy. Byl to moc hezký den.

středa 1. října 2014

Jak jsem se učila háčkovat


Ruční práce jsem se učila už jako malá holka, učila mě mamka. Pletení mi šlo, ale to háčkování. Rovná šálka na panenku se zužovala a potom zase rozšiřovala, no nešlo mi to. Chodila jsem do kroužku ručních prací ve škole a jediný háčkovaný výtvor byla kabelka z Viskocelu(bylo to umělé lýko). Už ani nevím, kde skončila. Na háček jsem na dlouhé roky zanevřela. Pletla jsem, nejprve na panenky, potom na sebe. Už na základce jsem si upletla první svetr. Potom jsem pletla na děti. Naučila jsem se i trochu vyšívat. K háčku jsem se vrátila jen na skok, kdy jsem si uháčkovala zimní čepice a potom zase nic. V době, kdy jsem objevila sběratelky panenek, jsem narazila i na stránky o háčkování a byla jsem lapena. Nejprve jsem zkusila háčkovaná velikonoční vajíčka, potom následovaly i háčkované dečky. Se sbíráním panenek jsem začala na panenky háčkovat a plést. No a pak jsem zkusila i panenku uháčkovat a to mě teď nejvíc baví a těší mě, když se panenka líbí.




Letos jsem zkusila tuhle dečku s kuřátky a myslím, že se povedla.


Ještě sem vložím fotky prvních panenek, nebyly nic moc, ale člověk se pořád učí.