úterý 7. ledna 2020

Vénië

Říkáte si, komu patří toto zvvláštní jméno?



Vénië je elfka, kterou vytvořila moje šikovná kamarádka Šárka. Pro ty, kteří Šárku neznají, ji představím. Šárka stejně jako já miluje a sbírá panenky. A také je tvoří, maluje, je moc šikovná. A byla to ona, která mi před pár roky pomohla založit blog. Já moc ráda představuji panenky, které vyrábí nejen pro svoji radost, ale i pro radost svých kamarádek.


Představuji vám kouzelnou elfku Vénië.


Hlava je vyrobena z hmoty Fimo.


Tělíčko tvoří drátěná kostra a je uháčkované. Vlásky jsou z česané vlny.




Šárka ji i oblékla.

Malá elfka se mi moc líbí. Šárce děkuji, že jsem ji mohla ukázat i vám.
Přeji pěkné lednové dny.

neděle 5. ledna 2020

Město betlémů.....

Nevím, jestli znáte město betlémů, které leží asi 18 km od Jihlavy, Třešť. Město je známé tradicí stavění betlémů, které vznikaly v třešťských domácnostech a zde se na ně také můžete podívat. Více si o této tradici můžete přečíst zde: https://www.trest.cz/trestske-betlemy/d-1690. Stálá expozice betlémů je umístěna ve dvorním traktu Schumpeterova domu, kde je muzeum a informační centrum.
Vánoce jsou už sice za námi, ale snad se na třešťské betlémy rádi podíváte.



Schumpeterův dům.


Ve dvoře jsou vystaveny různé postavy ze dřeva.




Stálá expozice betlémů je ve třech místnostech.




Autora dalšího betlému pana Hamtáka známe osobně, mám od něho ve sbírce dvě panenky, které mi na přání vyřezal.



Manžel obdivoval hlavně drobné figurky a za chvíli mohl vidět autora při práci. Měli jsme štěstí, pan Hamták na výstavě byl a vyřezával. Nemohla jsem odolat a přivezla jsem si od něho malého anděla.


Jsou tu vystaveny i malé betlémy z různých materiálů.




Papírový betlém.


Tento betlém vytvořili na Dřevořezání v r.2009 betlémáři z Rakouska z Hollabrunnu.

Dřevořezání je řezbářský festival, který se od roku 2002 koná vždy 5. a 6.července na náměstí T.G.Masaryka v Třešti. Stalo se tradicí, že každý řezbář, který se zúčastní, tady vždy zanechá alespoň jednu figurku do společného betléma. Tak vzniká unikátní betlém.


Betlém už dosáhl úctyhodných rozměrů, je nainstalován na třech stranách místnosti.






Byla jsem zabraná do focení jednotlivých částí betléma, když se ozval smích mého muže. Lehce jsem se vyděsila, co se mu přihodilo. A víte, co ho pobavilo?


Krtek, který je mechanický a vždy po chvíli se schová do krtince a pak zase vykoukne.Mrkající



Betlém je opravdu rozsáhlý, jsou v něm postavy známých osobností, politiků a najdete tu i domy a kostely z různých měst naší země.
Ještě jeden pohled do dvora.


Na další betlém jsme se šli podívat do kostela sv.Kateřiny Sienské.




Někdo daroval kostelu betlém vyrobený z perníku. Musím říct, že krásně voněl.

Součástí této betlémářské tradice je každoročně možnost navštívit domácnosti, kde je možné prohlédnout si betlémy přímo u místních řezbářů. Této možnosti jsme letos nevyužili, šli jsme navštívit švagrovou, mají v Třešti chalupu. Dali jsme si čaj a cukroví, pomazlila jsem se s jejich pejskem Žolíkem, je to teriér, který je moc hodný a přítulný.
Cestou domů jsme se na otočku stavili v nedalekých Jezdovicích. Nevěděli jsme, že se v Jezdovicích kdysi těžilo stříbro. Na hrázi rybníka stojí dřevěná socha havíře. Její autor, pan Stejskal, zachránil starý dub na hrázi, který byl zničený a hrozilo mu, že bude spálen. Od stejného autora je i socha pana Tau v Třešti.




Už jsme skoro doma.


Kromě andílka, jsem si ještě koupila do sbírky další zvoneček a manžel turistickou známku, má jich už pěknou řádku.

Doufám, že se vám výstava betlémů bude líbit stejně jako nám a přeji krásné dny.

čtvrtek 2. ledna 2020

První letošní.....

.....procházka. Slunečné počasí mně vždycky vyláká ven.



Včera jsem šla sama. Manžel se vypravil na setkání jihlavských turistů, které se každoročně pořádá na Nový rok na Šacberku, kde je i sjezdovka. Jelikož jsem krátce po operaci žlučníku, tak jsem si zvolila kratší trasu. Nejdřív jsem zamířila na hřbitov rozsvítit světýlka a pak jsem se prošla kolem zahrádek pod jihlavskou pekárnou.


Nové parkoviště na kraji Jihlavy, je otevřené od 1.11.2019. Kdysi tu stávaly nízké domky a této části Jihlavy se říkalo Havaj. V dětství tu bydlela i manželova maminka a často nám o Havaji vyprávěla. Po 90 roce zde vznikly holobyty, lidé bydleli i v unimo buňkách.



Jen pro představu, jak to tu vypadalo. Děti tu měly i hřiště.



Nová silnice vede dolů k zahrádkám. Vedle je vidět stará silnička podél garáží, které tu zůstaly.


Fotilo se špatně, protože sluníčko svítilo přímo proti mně.




Moje kroky vedly podél potůčku, který teče mezi zahradami. Takže dnes si užijete vrbičky.Mrkající


Tahle lávka už to má hodně nahnuté.




Břeh potoka je hustě porostlý těmito rostlinkami.


Docela by mně zajímalo, co to je.


Krásně zelená tráva podél potůčku, sluníčko, počasí spíše připomínalo jaro.


Bývalá zahrádka manželových rodičů, teď na ní hospodaří synovec.



A tady jsem už o hodný kus dál. Z tohoto místa vzlétá vrtulník jihlavské záchranné služby. Je to kousek od nás. Při pohledu na tuto budovu si vzpomínám na začátky letecké záchranky v Jihlavě. Vrtlník byl na noc uklizený do plechového hangáru.



Velikou výhodou je, že letecká záchranná služba sídlí hned vedle jihlavské nemocnice.


Prázdné parkoviště u Uni hobby, v provozu byla jen myčka aut.


V Möbelixu jsem se ještě podívat nebyla, budu to muset napravit.

Na skok se podíváme na Šacberk, kam se vypravil můj muž.


Díky zasněžování sjezdovky, je i na vrcholu Šacberku sníh.


Doufejme, že letošní zima ještě nějaký sníh přinese. Ne, že bych o to nějak stála, ale příroda by si potřebovala odpočinout pod sněhovou peřinou.
Mějte hezké lednové dny roku 2020.