Když jsme byli v Dalešicích tak jsem projevila přání jet na Dalešickou přehradu. Ještě nikdy jsem tam nebyla a manžel mi i toto přání splnil.
Více informací můžete najít zde: Vodní nádrž Dalešice .
Silnice vede přes hráz vodní nádrže a když jsme na ni vyjeli, tak jsem jen vydechla údivem. Pojďte se na tu krásu podívat.
U místa, kde jsme parkovali, ležel zajímavý kmen stromu zbavený kůry. Pokaždé si vyslechnu, že fotím kde co a pak, že mám tolik fotek. Tady ovšem fotil i muž.
Po chvíli hledání jsme našli i cestičku, která nás dovedla ke schodům a těmi jsme sešli na hráz.
Údolí mi vyrazilo dech, je hluboké a lemují ho nádherné smíšené lesy.
Pod hrází se nachází přečerpávací vodní elektrárna. Dokonce se tu konají i exkurze do vodní elektrárny.
Tady se mi z té hloubky až zatočila hlava.
Než jsem stačila zaujmout lepší postoj, tak mě muž vyfotil. Má to u mně schované.
Nádrž je využívaná k rekreačním účelům, je tu několik kempů a také soukromé chaty. Na přehradě jezdí loď Horácko, vždy v sobotu a v neděli.
Mraky nad našimi hlavami. Bude pršet?
Šípkové růže krásně voněly.
Dolů k přístavišti lodi jsme nešli a udělali jsme dobře. Chtěli jsme se ještě jet podívat do autokempu Wilsonka. Jen jsme nasedli do auta, tak začalo pršet a místo do kempu jsme zamířili domů. I tak se nám výlet vydařil.