Dnes bych vám chtěla představit panenku, která je zatím posledním kouskem, který přibyl do mojí sbírky. Jako každý sběratel panenek, tak i já mám několik panenek, které bych si přála mít ve sbírce. Jednou z nich byla i panenka od ruské autorky Valentiny Ingatevy. Její panenky jsou kouzelné, řekla bych éterické. Rusky jsou velmi šikovné, sleduji jejich tvorbu už dlouho a Valli je jednou z nich.
Když nám letos přišly vrácené peníze z vyúčtování za byt, tak jsem přemýšlela, kterou panenku bych si objednala. Oslovila jsem Valli a domluvily jsme se, že mi vytvoří panenku podle mých představ, co se týče barvy vlasů a barvy očí. Panenka měla být hotová asi za měsíc, ovšem tak dlouho to netrvalo a přišla mi zpráva, že je hotová a je na cestě. Pak začalo dlouhé čekání, protože i mezinárodní doprava je ovlivněna koronavirem. Nakonec se panenka šťastně dostala do České republiky, bohužel neunikla pozornosti celníků. A tady nastal zádrhel. Valli poslala panenku jako dárek, což mi ovšem nenapsala a tak jsem celníkům poslala potvrzení platby. To jim nestačilo, chtěli další doklady jako byly objednávka a faktura. Ty jsem samozřejmě neměla, protože jsme se domluvily na FB. Musela jsem Valli napsat a teprve pak jsem se dozvěděla, že ji poslala jako dárek. Už s tím nešlo nic dělat, Valli napsala prohlášení, já také ve smyslu, že jsem ji oslovila na FB a požádala o koupi panenky. Mohla jsem mít ušetřené další náklady. Mám pro příště poučení.
Pak už to šlo rychle, celníkům naše prohlášení stačilo, poslali mi doklad, kolik budu platit a panenka se vydala na další cestu z Prahy do Jihlavy. Druhý den ráno po oznámení mi o půl sedmé zvonil telefon. Volal pošťák, že mi veze balíček, jestli jsem doma. Zrovna jsem vstala, ještě jsem byla v pyžamu, neučesaná, neumytá a rozespalá. Pánovi nevadilo, že musí vyběhnou tři patra. Zaplatila jsem kartou a panenka byla po dlouhém čekání konečně doma.
Hned jsem balíček rozbalila a vznikly první fotky. Omlouvám se za kvalitu, na dvou je i kus mého pyžama.
Panenka byla zabalená v dečce a má i certifikát pravosti.
Máša, je 17 z celkového počtu 20 ks jedné edice.
Rozbalila jsem balíček a Máša si zakryla oči. Po tolika dnech strávených ve tmě jí světlo bodalo do očí.
Modrooká Máša. Je kouzelná, má jemné mohérové vlasy. Původně jsem si objednala panenku bez šatů, to kvůli ceně. Šaty dostala od Valli jako dárek.
Rozhlíží se, kde že se to ocitla. Snad se jí bude u nás líbit. Obdivuji i botičky. Něco tak titěrného bych nezvládla. Máša měří pouhých 14 cm, takže si umíte představit, jak malé botky to jsou.
Na cestu Máša dostala malého medvídka.
Ještě než se vydala na dlouho cestu z Ruska, tak mi Valli poslala její fotografie. Nejen, že umí vytvořit kouzelné panenky, ušije jim krásné oblečení a vyrobí doplňky, ale umí je i krásně nafotit. To bych se ráda naučila. Valli souhlasila, že je mohu uveřejnit na blogu.
A ještě několik fotek z internetu.
Snad se vám bude Máša líbit stejně jako se líbí mně.
Přeji vám krásné dny s tím, co vás těší.
