Dlouho se chystám představit vám můj další koníček a tím je sbírání zvonečků. Nafotila jsem je už před vánočními svátky, ale když blog zase zlobil, tak mě to odradilo k psaní dalšího příspěvku.
Už si ani nepamatuji, na rozdíl od panenek, kdy jsem zvonečky začala sbírat. Myslím, že ty první byly malé porcelánové, které jsem si vozila a vozím jako památku na místo, které jsme navštívili.
Litomyšl mi připomíná výstavu panenek Eriky Holubové, kterou jsme před pár roky navštívili. Bechyně zase trošku adrenalinový výlet, o kterém jsem už na blogu psala.
Kovaný zvoneček mám z Českého Krumlova.
Zvonek nalevo je mařížská keramika, je ze Slavonic. Ten úplně napravo je z Nové Říše.
Malinké zvonky z různých materiálů.
Na dva krásné broušené jsem zapomněla a fotila dodatečně, proto se omlouvám za kvalitu fotografie.
Jaký to je zvoneček?
Jak jinak, panenka.
Mějte krásné dny, a ať vám zvonečky zvoní jen štěstí.