pondělí 21. října 2019

U řeky

Dnes, po dvou dnech, kdy u nás bylo zataženo a nevlídno, konečně vysvitlo slunce. A to mě po obědě vylákalo na procházku.


Šla jsem cestou, kudy jsem před dlouhými roky každý den chodila do práce. Někteří z vás už některá místa možná znáte.



Líbí se mi tyto stromky, bohužel neznám jejich názvy. Ty červené plody mi připomínaly větší jeřabiny.


Žluté zase malinká jablíčka.


Moje oblíbená bříza v parčíku.


Pod nohama mi šustilo listí a já si vzpomněla, jak jsme si z něj jako děti dělaly hromady a pak do nich skákaly.



Stále ještě kvetou kytičky.


Podzim má krásnou paletu barev, od žluté přes oranžovou, červenou až do hnědé.


Sakury v podzimním hávu.


Na jedné větvi byly ještě listy zelené.




I houby nám tu rostou, ale tyhle asi jedlé nebudou.


Pamatujete si, jak jsme si jako děti na podzim nosily do školy na kreslení barevné listy?


Nový dopravní terminál u vlakové zastávky ve Starých Horách.




Konečně jsem došla k řece.



Rádi se kolem řeky touláme. Dnes jsem šla sice sama, ale moc jsem si to užívala.



U lávky jsem z odpolení siesty vyrušila kachny. Moc se jim to nelíbilo a hlasitě to dávaly najevo. Nebo že by to byli kačeři?Mrkající


Krásně vybarveného kačera se mi podařilo vyfotit. Tady ten ještě spal.




Hluchavka nachová.


A tyto kytičky také neznám.


Těšila jsem se na koně a oni nikde.


Tak jsem pozorovala, co se děje na řece. Občas se ozvalo šplouchnutí a dokonce jsem viděla vyskočit z vody kapra (tedy myslím, že to byl kapr, bylo to rychlé). Za hladině se pak tvořila kola.


Na druhém břehu seděl osamělý rybář a myslím, že se ryby držely v uctivé vzdálenosti.


Sledovala jsem rybáře, jestli mu nějaká ryba zabere. Pak jsem otočila hlavu a byl tam. Krásný koník, přála jsem si ho pohladit, ale netroufla jsem si jít blíž a navíc byl mezi námi ohradník a nerada bych dopadla jako farář Otík.


Nebyl sám.






Chvilku jsem tu stála a poslouchala řeku......


Její tok před lety doznal změny, dříve měla romantická zákoutí.


Letos se opravuje druhý pruh vozovky na mostě na dálničním přivaděči.


Pracuje se i pod mostem a naštěstí byla otevřena i cyklostezka, která pod ním vede.


To bych nebyla já, aby se mi opět nevybila baterka ve foťáku. Šla jsem dál podél řeky.


Ještě jsem cvalka jednu fotku. Ani mi nevadilo, že už nemůžu dál fotit. Takové slunečné dny by mohly trvat až do Vánoc.
Doufám, že jste i vy měli krásný den. Usmívající se