Podruhé na Křemešníku....

...a opět s Emkou. Vloni jsem slíbila, že se na Křemešník vrátíme až bude pěkné počasí. Nějak jsme to nestihli, tak na pokračování přišla řada letos.

---

Včera byl nádherný, teplý den a my jsme se vypravili opět na Křemešník. Vzala jsem s sebou malou Emku, aby poznala toto krásné místo, když je všechno krásně zelené a v květu. O historii Křemešníku jsem vám několik informací napsala tady http://ruzena57.blog.cz/1602/zastaveni-na-kremesniku. Letos jsme se vydali po naučné stezce a několik zastavení vám přiblížím. Průvodkyní bude Emka.

Zaparkovali jsme u hotelu Křemešník. Je tu i lanová dráha a včera se na ní vyřádili děti z nějaké školy, které tu byly na výletě.

U lanové dráhy jsou i šachy, i ty děti využily. No a my jsme se vydali po naučné stezce.

Tak půjdeme.

Semenáček buku, je jich tu hojně.

A takhle to vypadá, když ze semenáčků začnou růst malé buky.

Emka si hned našla pařízek na focení. Ani jsem si nevšimla, že se jí rozvázala jedna mašlička, musela jsem to pak hned napravit.

Zastavení první. Zde se pojednává o historii lesního hospodářství. V současné době patří lesy Městské správě lesů Pelhřimov.

Je tu i nové posezení pro turisty.

A jdeme dál....

Vjezd aut je omezený.

Zastavení druhé, zde návštěvnící najdou obecné informace o lese.

Neobvyklé soužití buku a smrku. Kdysi se dva malé semenáčky potkaly a teď tu žijí spolu.

Emku jsem musela u studánky vyfotit, jen jsem měla obavy, aby tam nespadla. Je pěkně zvědavá.

Nevím, proč se říkáválo o barvách oblečení "zelená, modrá, pro blázny dobrá". Vždyť je to nádherná kombinace barev.

O sběru lesních plodin v dřívějších dobách.

Pan H.Ch. Andersen měl pravdu.

Došli jsme ke kapličce, která je postavena u studánky. Voda z ní teče jen po určité období, objevuje se kolem Vánoc a mizí na konci července. Voda je prý mírně radioaktivní, protože se zde těžilo stříbro a má prý léčivé účinky. Letos jsme konečně viděli vodu téct.

Setkali jsme se tu s manželi, kteří si přijeli vodu nabrat. Manžel ji ochutnal a říkal, že je lepší než ta naše jihlavská.

Vedle kapličky je bývalá poustevna.

Zde jsou informace o kulturních památkách na Křemešníku.

I o ptáčky tu je postaráno, aby měli kde hnízdit. Jedna z nesčetných budek.

O zvířátkách na křemešníku. Poslední zastavení, které jsem zaznamenala. Nějaká jsme asi minuli a poslední dvě jsou jiným směrem. Tak zase někdy příště.

Po dobrém obědě jsme šli ještě ke kostelu. Bohužel se ten den nekonala prohlídka, tak jsme kostelík jen obešli.

Emka na začátku prohlídky.

Pokud vás Křemešník zaujal, více informací naleznete zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99eme%C5%A1n%C3%ADk nebo tady http://www.nakremesniku.cz/poutni-misto.

Malenky

Především vám chci popřát krásný nedělní podvečer. Doufám, že si prodloužený víkend užíváte, počasí nám celkem přeje. V závěru minulého článku jsem slíbila, že napíšu o malých panenkách, které se mi za určitou dobu sešly.

---

Panenka Polly Pocket. Líbily se mi její vlásky a myslím, že červená jí sluší.

Tady je s ostatními kamarádkami. Autorem panenek Polly Pocket je Chris Wiggs, který první panenku vymyslel v roce 1983 pro svou dceru.

Černoušek od Igry.

Malinká panenka Cabbage Patch. Neodolala jsem a malinkého černouška jsem koupila.

Panenky dorazily ve stejný den. Ta nalevo má stejné tělíčko jako panenky Dolly Darling od firmy Hasbro. Hlavička je jiná, tak je to možná nějaký klon. Miminko je vyrobeno z gumy a bohužel nemá žádné značení.

Dostala nové šatečky.....

...... a děvčata jí vzala do party.

Klučík dostal trenýrky a tričko s pejskem. Tady je s malou kamarádkou. Tipuji, že je to ruská panenka.

Od našeho kamaráda sběratele Rendy jsem si koupila panenku vlevo a klučíka uprostřed. Druhou panenku, očařku, mi Renda poslal jako milý dárek. Obě panenky jsou od Mattela.

Na blogu u http://www.zdenicka.eu/ jsem byla jednou ze tří výherkyň krásných odrátovaných vajíček. Zdenička je velice šikovná a žádná výtvarná technika a ruční práce jí není cizí. Takže i vajíčka byla v krabičce, kterou vyrobila. A velikým překvapením byla malinká háčkovaná panenka a milé přáníčko k Velikonocům.

Janička, dostala jméno po šikulce, která ji stvořila, po Janě Kuskové. Ušila mi ji na objednávku. Mnozí Janu určitě znáte i její kouzelné přemalby panenek. V poslední době se věnuje hlavně šití úžasných textilních panenek, skřítků i zvířátek.

Panenky, které někdo stvořil pro mně, jsou mému srdci nejvíc blízké. Oběma ještě jednou moc děkuji.

I panenky potřebují hračky, třeba medvídka. Tady jsou tři z mé dílny. Jsou uháčkovaní z vyšívací bavlnky a fešák napravo prodělal i koupel v hrnku s kávou (neplánovanou). Pak i ve vodě.

Mým přáním je časem vytvořit domeček pro malé panenky. A do toho přece budou potřebovat lednici.

Příště pojedeme na výlet, protože už jsme dlouho nikde nebyli.

Zlatovlásky - 2.část

Ve druhé části vám nejdříve představím trošku záhadnou panenku.

---

Proč záhadnou? Panenka má na zádech označení Käthe Kruse. Firma vznikla v německu na začátku 20.století. Paní Kruse nejdříve vytvořila panenku pro svou dcerku, protože se jí nelíbily ty, co byly na trhu. Chtěla panenku, která by byla pro holčičku příjemná a aby připomínala malé děcko. Panenky mají textilní tělíčka a malovaný obličej. Sériová výroba byla zahájena v roce 1910. Dnes jsou panenky sběratelsky velmi ceněné a v současné době se vyrábí i reedice těchto panenek. Při pátrání jsem nikde nenarazila na panenku s označením Käthe Kruse, která by byla jako ta moje. Ta je totiž vyrobená z gumy, má našité vlásky. Požádala jsem o pomoc paní Krausovou, která má obchod s panenkami http://www.panenkov.eu/o-nas/. Zřejmě k tomu došlo po válce, kdy došlo k rozdělení Německa a značka byla zneužita. Pani Käthe Kruse se soudila s NDR, vyhrála a její značka nesměla být nadále užívána. Tak asi vznikla i moje panenka.

Panenka má vlásky spíš žluté. Měří 28 cm.

Označení panenky. Opravdu tam je Käthe Kruse. Z toho je patrné, že ke zneužívání značky docházelo i kdysi.

Ať je původ panenky jakýkoli, jsem ráda, že jí ve sbírce mám. Alespoň jako raritu.

Pro představu jak originál panenky Käthe Kruse vypadají, jsem si vypůjčila fotky z netu.

Panenky opravdu představují malé děti, jsou kouzelné.

Určitě by bylo krásné mít ve sbírce i pravou panenku od Käthe Kruse.

Opustíme Německo a přesuneme se do Španělska. Poslední panenkou je děvčátko od firmy Paola Reina. I tato značka je u nás hodně známá a mezi sběrateli populární. Firma vznikla jako rodinný podnik v r.1994 v Alicante ve Španělsku. Panenky jsou velice kvalitní a jsou vyrobeny z vinylu, který neobsahuje škodlivé ftaláty. Mají různé velikosti. Tělíčko je buď celé z vinylu nebo má panenka látkové tělíčko a hlava, ruce i nohy jsou z vinylu. Panenky voní po vanilce. Přiznám se, že jako alergikovi mi některé vůně vadí a tahle je pro mně dost silná.

Moje děvčátko se jmenuje Carla.

Tady je jako zmoklá slepička po koupeli.

Carla měří 32 cm. Sice její vlásky nejsou blond, mají barvu jako lískové oříšky, ale snad to nevadí.

Stuha ze stejné látky jako šaty patří do vlasů. Mně se víc líbí bez ní. Oblečení panenky je velice kvalitní.

Děvčata pohromadě.

V poslední době se mi sešlo pár malých panenek, tak to bude asi téma příštího příspěvku.

Veselé Velikonoce

Přeji všem krásné velikonoční svátky.

Hitty, příběh panenky.

Dnes vám představím panenku, jejíž příběh mě zaujal před pár roky. Při svých toulkách za panenkami po internetu jsem narazila na kouzelnou panenku, která byla vyřezaná ze dřeva a byla vytvořena podle knihy pro děti. Kniha vypráví o panence, o Hitty.

---

Původní panenka je uložena v Stockbridge, v muzeu knihy. Je vyřezaná ze dřeva, měří asi 6,25 palce. Ruce a nohy jsou spojené s tělem kolíky. Má černé vlasy a modré oči. Pochází z roku 1820 nebo 1830. V době, kdy byla koupena, jí bylo asi 100 let.

Příběh panenky napsala Rachel Fieldová, byl publikován v roce 1929. Příběh je vyprávěn očima malé, dřevěné panenky jménem Mehitabel(Hitty). Panenka během století měnila majitele a žila v různých zemích. Ráda bych si knihu přečetla, ale bohužel nebyla přeložena do českého jazyka. Škoda. Myslím,že by se líbila i našim dětem.

O Hitty se můžete dočíst více zde: https://en.wikipedia.org/wiki/Hitty,_Her_First_Hundred_Years

Před časem jsem na FB oslovila Wandu, Američanku, která vyřezává ze dřeva nejen zířátka, ale i panenky. Jedna z jejích panenek se mi moc líbila a tak v březnu přicestovala k nám.

Moje Hitty. Panenka je vyřezaná z lipového dřeva a měří kolem 17 cm. Má pohyblivé ruce i nohy. Pod šatečkami má bílé kalhotky s dlouhou nohavičkou, která je zdobená kraječkou. Nechtěla je ukázat, stydí se.

Na hlavě má kouzelný klobouček, že se mi připletla do záběru mašlička, jsem zjistila pozdě. Wanda mi poslala k Velikonocům milé dárečky. Zajíčka, který je také vyřezaný z lipového dřeva a košíček, ve kterém jsou pidi vajíčka a další zajíček v krabičce.

Pro představu, jak je velký.

Hitty si hned vyzkoušela židličku.

Další fotky panenky Hitty jsem si půjčila z internetu. Myslím, že za mořem je panenka hodně populární.

Hitty s knihou.

Hitty ve třech velikostech.

Panenka Hitty je vytvořena i z jiných materiálů.

Tady je celá parta Hitty vytvořená z polymeru.

Splnil se mi velký sen, mít panenku Hitty ve sbírce. Doufám, že se vám příběh panenky Hitty bude líbit tak, jako se líbí mně.