pátek 8. března 2019

Muzeum Vysočiny podruhé

Minule jsem vám slíbila pokračování prohlídky jihlavského Muzea Vysočiny.


Tak se pojdťe podívat. Přiznám se, že jsme se nebyli v muzeu podívat už dlouhé roky. Byli jsme přijemně překapeni změnami, které zde nastali. Pokud máte zájem o informace z historie vzniku jihlavského muzea, najdete je zde:
http://muzeum.ji.cz/str.php?id=61&&parent_id=42&&lang=cz.
V současné době probíhá v muzeu několik výstav. Ať už to jsou Kočárky babičky Boženky, Karty v Jihlavě, Legendy v miniatuře - zde si přijdou na své milovníci modelů letadel, tanků. Jsou tu k vidění autorské fotografie Mirky Hedvábné nazvané Sudý svět nebo obrazy Lenky Jurečkové pod názvem Na Slovácku.
Pak tu jsou stálé expozice Od gotiky po současnost - osm století v historii města. Pro milovníky přírody je tu expozice Živé přírody Českomoravské vrchoviny. Návštěvník dále může obdivovat krásu středověké plastiky, dolování a mincování na Českomoravské vrchovině nebo geologii Českomoravské vrchoviny. Tolik informace ve zkratce, poďte se podívat.




Černá kuchyně.



Kostel svatého Jakuba staršího.



Brána Matky Boží, je to jediná dochovaná brána z opevnění Jihlavy.


Židovská synagoga se bohužel nedochovala. Byla v březnu 1939 vypálena jihlavskými nacisty.






Ve starobylé cechovní místnosti je umístěna sbírka gotických soch z Vysočiny. Místnost má dřevěný záklopový strop a dřevěné táflování v plné výši stěn. Při vstupu do sálu jsem měla zvlášní pocit, skoro jsem se ostýchala fotit.


Zaujala mě dvířka ve stěně a napadlo mě co se za nimi kdysi skrývalo. Možná tu byly uložené listiny jihlavského soukenického cechu, kterému dům patřil.


30letá válka se nevyhnula ani Jihlavě.





Přenesli jsme se do 20. století. V Jihlavě jezdívala tramvaj a to z Masarykova náměstí na Hlavní nádraží. Jednalo se o třetí nejkratší tramvajový provoz v Česku. Její provoz trval od roku 1909 do roku 1948. Pak jej nahradila trolejbusová doprava.


Budova Sokolu Jihlava.


Připomínka sklářské výroby, která byl ve sklárnách v Antonínově Dole. Bohužel výroba skla v nich už skončila.


S nostalgií vzpomínám na své první zaměstnání v Modetě. Bohužel z této textilky se dochodval jen provoz u jihlavské zoo, kde se šijí plavky a sportovní oblečení. V 90 letech byl privatizován a nese název Modeta Sweater Club.


Do Tesly Jihlava jsem nastoupila v roce 2005 na kontrolu na středisku, kde se vyráběly fóliové klávesnice. Zákrátko jsme se osamostatnili a já jsem na kontrole zůstala až do odchodu do důchodu.


Ukázka modelů tanků....


a letadel.


Figurína modelářky nás oba zmátla, nejdříve jsme si mysleli, že je živá a pak jsme se našemu omylu zasmáli.


Na výstavě karet jsem vyfotila jen ty s motivy rodiny Simpsonovi. Náš syn ty žluté postavičky miluje.


Ukázka vnitřních prostor muzea.




Na závěr perlička.


Tento vlk byl sražen v říjnu 2017 na D1 a jako preparovaný exponát je teď vidět v jihlavském muzeu.

Snad se vám i krátká prohlídka muzea bude líbit a neodradí vás větší množství fotografií. Těžko jsem vybírala, které ukázat. Pokud pojedete na Vysočinu, stavte se do Jihlavy a pokochejte se našimi krásnými památkami.

středa 6. března 2019

Kočárky babičky Boženky

Zvu vás do jihlavského Muzea Vysočiny na výstavu kočárků sběratelky paní Boženy Dvořákové.


Dnes jsem se konečně šla podívat na výstavu kočárků, která se koná v muzeu od 18. ledna 2019. Paní Dvořáková začala kočárky sbírat před 15 lety. Tehdy sháněla proutěný kočárek pro svoji první vnučku a narazila na starou košatinku. Ta odstartovala sběratelskou činnost paní Boženky. Paní Dvořáková kočárky nejen sbírá, ale ty poničené i opravuje. Její manžel jí v jejím koníčku podporuje. Na výstavě je asi 40 kočárků z let 1915 - 1989, jsou tu kočárky pro děti i pro panenky. A výstava je doplněna i dobovými hračkami.
Ještě se chci omluvit za kvalitu fotografií. Některé exponáty jsou ve skleněných vitrínkách a bohužel se někde odráží blesk při focení.



Líbily se mi staré fotografie a několik jsem jich pro vás nafotila.




Výstava je pěkně doplněna dobovými fotografiemi z Jihlavy. Tyto výlohy už dnes mají modernější vzhled a bohužel tu v současné době není žádný obchod.



Moc se mi líbily krásné vyšívané peřinky. Jo, a tu panenku v kočárku mám ve sbírce také.







Obdivovala jsem přízové kabátky a čepičky.






Ty maličké kočárky bych si moc přála získat do sbírky.



Proutěný kočárek s Alenkou ve mně vyvolal vzpomínky na dětství. Měla jsem zelený bez rukověti.


Modrého kočárku si jako první všiml manžel. Potěšilo mně. že nezapomněl v jakém kočárku jsme vozili naše kluky. Byl to ten samý.


Jedna nostalgická fotografie.



Malé panenky značky ARI.


S oranžovým medvídkem si v naší rodině hrály už dvě generace. Poprosila jsem snachu, aby ho schovala na památku pro další generaci.





My dříve narozené hospodyňky dobře pamatujeme praní a žehlení spousty plen.




Výstava se nám moc líbila a doufám, že se bude líbit i vám.

S manželem jsme nakonec prošli celé muzeum. Takže článek bude mít pokračování.