Millie

Na konci března jsem vám na starém blogu představila panenky Barbie, které mám ve sbírce. Mezitím mi do sbírky přibyla další. Je z řady Barbie BMR 1959 s tváří Millie.

Líbí se mi krabice, ve kterých jsou tyto panenky zabalené. Určitě je využiji, asi na oblečky pro panenky. 

Panenka má půvabnou tvář a hřívu kudrnatých vlasů. Má obleček ve stylu retro a k němu ponožkové tenisky. 

Převlékla jsem ji do něčeho slušivějšího.  Máme objednané u švadlenky rifle, tak až přijdou, nafotím ji v novém outfitu. 

Doufám, že se vám půvabná blondýnka bude líbit

Po dešti...

V noci u nás sprchlo, vzduch se vyčistil a já se ráno cestou na nákup snažila i přes roušku zhluboka dýchat. Na střeše u školy cukrovaly hrdličky, v parku pod školou zpívali ptáci. Dnes jsem si vzala foťák, co kdybych potkala zase straku. Nepotkala, někde se fláká.

Před domem ještě kvete zlatice převislá.

Na listech keře ještě zůstaly kapky deště.

Podíváme se co roste u školy.

Budova družiny a školní jídelny. 

Hrdličky na střeše. 

Náš dům. My máme okna na druhou stranu.

Okolí školy je moc hezky upravené.

Magnólie stále krásně kvete.

Je tu divné ticho a prázdno. 

Důkaz, že v noci opravdu pršelo, kaluž vody.

Za vrátky je zahrada Dětského centra Jihlava. Zde se starají o děti do 3 let věku. Jsou tu děti o které se rodina nemůže, neumí nebo v krajním případě nechce starat. Dříve tu bývaly celotýdenní jesle. 

Některé stromy už odkvétají a na zemi je "nasněženo". 

Na záhonech, kde bývá směs lučních květin už něco zeleného raší. 

A přes ulici je cíl mé cesty Lidl.  Cesta na nákup je krátká, ale vždycky se najde něco hezkého a zajímavého. 

Cestou na nákup

Dnes to bude jen pár fotek, které jsem udělala cestou na nákup. Někteří z vás už ji znají. Šla jsem jen na Lidl, ten je blíž. Fotila jsem telefonem. Vzala jsem to kolem školy, kde kvetou magnólie, tu větší růžovou poznamenal mráz a tak jsem ji nefotila.

Bílá magnólie krásně kvete a na malé růžové je pár poupat a jeden pěkný květ. 

Sešla jsem schody, v malé zahrádce u tělocvičny kvete stromeček, nevím jaký.

Rovnou za nosem jdu k Lidlu.

Další fotografie jsem neplánovaně pořídila cestou domů. Vracela jsem se opět kolem školy obtěžkaná dvěma nákupními taškami a kabelkou. Najednou jsem uviděla na trávníku straku, která tam něco zobala. V tu chvíli jsem litovala, že nemám foťák. Straku z blízka se mi ještě nepodařilo vyfotit. Jsou to potvůrky mazané. Tahle mi přeběhla přes cestu a vydala se po trávníku nahoru. Nedalo mi to a rozhodla se, že to zkusím. V jedné ruce jsem měla tři kabely a druhou rukou jsem lovila telefon a modlila se, aby mi neupadl na zem. Svítilo sluníčko,  takže jsem poslepu naťukala PIN a zkusila jsem milou straku nafotit. Popocházela jsem po chodníku blíž a blíž. Milá straka si sedla na zábradlí. Pak uznala, že už jsem moc blízko a frrrrnk a byla pryč. Tady je výsledek.

Byla jsem od ní hodně daleko, není skoro vidět. Skusila jsem udělat výřez z fotek.

Teď vidíte, že tam je.😉 Občas si říkám, že jestli mě někdo pozoruje, tak si řekne, že jsem baba praštěná. Když mě něco zaujme, tak fotím a zapomenu na svět kolem mně. Vyfotit straku byla dnešní radost. 🌝