pátek 23. října 2020

Moderní umění?

V pondělí jsem hned brzy ráno vyrazila na endokrinologii na odběr krve, který musím absolvovat vždy před pravidelnou kontrolou. Cestou domů jsem se zastavila na Kaufland nakoupit a vyzvednout si léky na recept. Na mém blogu už jste viděli graffiti, která občas fotím. 

Nevím, jestli následující obrázky se dají označit jako graffiti, ale mně se líbí. 





A fotila jsem i dál.



Tyto malůvky na rozdíl od předešlých obrázků spíš hyzdí.


Tady jsem vyrušila kačenky u snídaně.














Dva sportovci mě v kopci předběhli. Běh nemám ráda už od základky.






Záhony v parku už jsou připraveny na zimu. 










I na cestě od lékaře je možné najít něco hezkého a zajímavého.

To srdíčko je pro vás. Opatrujte se a mějte klidné a zdravé dny.


čtvrtek 22. října 2020

Rozvíjej se poupátko

Poslední letošní mečík.



 Manžel si jel v úterý na chalupu pro zimní kola. A přivezl mi poslední mečík. Dala jsem vázu na parapet, aby měl dost světla. Poupata byla úplně zavřená, takže barvu jsme jen odhadovali, bílá nebo růžová. Dnes ráno jsou ta spodní pootevřená. 




Tyto nafotil na konci září, když jel zazimovat chalupu.

Mečíky kdysi pěstoval manželův tatínek, různé tvary, barvy byla to nádhera. Na zahradě měli vedle záhonu brambor i záhon mečíků.

Snad vám krásné kytičky udělají radost v této neveselé době.

pondělí 19. října 2020

Den čtvrtý

Čtvrtý den naše cestování po krásách tohoto koutu naší země pokračovalo. První zastávkou byl zámek v Bečově nad Teplou.











Zámek je krásný, absolvovali  jsme i prohlídku zámku a viděli také vzácný relikviář sv.Maura. Ten se z bezpečnostních důvodů nesmí fotit. 

Foto jsem si vypůjčila z internetu. 


Z Bečova jsme pokračovali jen kousek dál k rozhledně Krásno. 

Její stavba začala v roce 1933, rozhledna je kamenná. Na vrchol vede po obvodu 120 schodů.









Pohledem z výšky se šel kochat jen manžel. Jak mnozí z vás vědí, výšky moc ráda nemám a většinou na něho čekám dole. Tak tomu bylo i tentokrát. 

Poslední zastávkou byly Mariánské lázně. Nejdříve jsme si zašli na oběd a pak jsme se šli kochat krásami  lázeňského města.













I když jsme viděli jen zlomek z toho, co tento krásný kraj nabízí, tak nám zůstaly vzpomínky na krásnou dovolenou.

Další den jsme jeli domů. Manžel to vzal přes Plzeň, kde ho špatné dopravní značení vytočilo. Načež pravil, že si příště raději koupí dálniční známku. Uklidnil se až při zastávce na oběd a pak už naše cesta domů pokračovala bez problémů.