Co tu ještě nebylo?

Dnes bych vám chtěla představit další panenky, které mám ve sbírce. Myslím, že jsou u nás dost neobvyklé, pro mě jsou to malé poklady.

---

Jako první bude panenka Lollipop od Jan Mc Lean. Jan Mc Lean je autorkou mnoha panenek, pochází z Nového Zélandu. Jan chtěla být původně zdravotní sestrou, ale zřejmě ji ovlivnilo prostředí, ve kterém vyrůstala. Babička byla sochařka a maminka malovala portréty. Jan po nich podědila výtvarné nadání. V současné době můžete její panenky vidět i na stránkách tohoto báječného obchodu s panenkami u nás http://www.svetpanenek.cz/.

Toto je moje panenka Lollipop (lízátko) a jmenuje se Pipi La Poo a je z Paříže. Tyto panenky jsou ze série Lollipop Girls a byly vyráběny jak v porcelánové, tak ve vinylové verzi. Každá panenka zastupuje jednu zemi a kulturu.

Panenka měří 30 cm, jak vidíte má hodně dlouhé nohy, které mají skrytý kloub v koleně. Ruce jsou kloubové a pase se může panenka otočit. Botičky jí na nohách špatně drží a sama nestojí.

Ještě detail obličeje, je moc hezká. Zatím jsem na ni netvořila, budu to muset napravit.

Vložím vám odkaz na stránky její autorky http://www.janmcleandolls.info/. Podívejte se, určitě to stojí za podívání na její další krásné panenky.

Panenky LIV vám určitě nemusím představovat, jejich výrobcem je Spin Master Toys LTD.

Ta moje je kouzelná zelenoočka. Jen nevím, která z panenek LIV to je. Poradí mi někdo?

Panenka má kloubové tělíčko a je krásně pohyblivá. Nevadí mi její trošku větší hlava proti tělu. Panenky Liv jsou parukové a jejich paruka má uvnitř takový kolíček, který zapadne o otvoru na temeni hlavy.

Líbí se mi i bez paruky. Chtěla jsem nafotit i paruku a otvor v hlavě, ale včera se mi při focení stala nehoda. V zápalu aranžování panenek mi spadl fotoaparát na zem a rovnou na objektiv. Ten se pokřivil a je je po foťáku. Ještě, že karta šla do manželova fotoaparátu a mohla jsem si stáhnout fotky. Ovšem o půjčení jeho jsem si netroufla říct, byl pěkně naštvaný. Ale už jsem psala Ježíškovi o nový.

Další panenkou je Kurhn. Tyto panenky jsou vyrobeny v Číně a mohou být jak v kloubové, tak i nekloubové verzi. Panenka je velká asi jako Barbie. Moje klouby nemá (je levnější) a získala jsem ji na Aukru.

Panenka Jakks Pacific. Panenku jsem koupila v jednom, dnes už neexistujícím, internetovém obchůdku.

Fotku jsem si vypůjčila z netu, protože jsem už neměla čím tu svou vyfotit. Panenky jsou dost zvláštní. Mají krásně tvarované tělíčko z gumy, je docela příjemné na omak. V loktech, kolenou a kyčlích je skrytý kloub, ale panenka si nemůže sednout. To vidím jako jednou vadu této zajímavé panenky.

Teplé oblečení se jí teď bude hodit.

Jako pátou, a dnes poslední, vám představím panenku - žokejku.

Pátrala jsem po jejím původu, je vyrobená v Číně. Na zádech má označení Chelful. Panenka je kloubová, u té mé jsou klouby v kyčlích hodně volné. V pase má otočný kloub.

Panenky jsou asi z nějaké edice, která byly zaměřena na jezdectví. Foto je opět vypůjčené, stejně jako ta další z Pinterestu a z Ebay.

Tady je panenka s celým vybavením.

Moje panenka nemá jezdecké vysoké boty, tyto jí jsou hodně těsné, myslím, že nejsou její původní.

Hlava je vyrobena z tvrdé gumy a tělíčko z plastu. Proti hlavě je tělo hodně lesklé.¨

Styděla se, když jsem jí fotila nahatou.

Na závěr všechny holky pohromadě.

Moje Tonnerky

I dnes bych vám chtěla představit další panenky, které mám ve sbírce a to panenky Tonner.

---

Když jsem panenky začala sbírat, tak jsem velmi brzy narazila na panenky Roberta Tonnera. Myslím, že je většina sběratelek zná nebo je i má. Moc jsem zatoužila mít alespoň jednu krásku od firmy Tonner a protože bohužel neumím anglicky, tak jsem hledala někoho, kdo by pro mně panenku koupil. Tou dobrou duší byla Zdena, panenkářka z Brna. Dnes jsem ke své lítosti zjistila, že její web je asi zrušený. Ta mi na Ebay koupila panenku Sydney.

Tady je ta moje kráska Sydney. Má starší typ těla, tzn., že má klouby pouze v loktech a kolenou. Je z r.2001.

Přicestovala v původní krabici bez oblečení. Myslím, že sukýnka a svetřík byly první, které jsem jí vyrobila. Součástí byl i stojánek. Má krásnou tvářičku, můj muž říká, že je pyšná.

Dalším modelem jsou háčkované šaty a pletený kabátek.

Šaty jsou vzadu na knoflíčky. Sydney má vlasy v horní části zapletené do copu a myslím, že jí je nikdy nerozpustím, už bych je tak krásně nezapletla.

Další model může panenka nosit jako top nebo minišaty.

Bílé šaty mají pletený horní díl a háčkovanou sukni. Jako doplněk má perly. Jen botičky nám schází. To je bolest mých panenek, málokterá má boty.

Poslední model, který jsem pro Sydney upletla, jsou bílé šaty a v této době, kdy se ke slovu začíná hlásit zima, je jí v nich pěkně teplo. Šaty jsem doplnila korálky ze dřeva a semišovým páskem a kabelkou.

K šatům by se hodily kozačky.

Po téhle malé šibalce s brýlemi jsou toužila hrozně dlouho, až jsem si ji objednala z jednoho, dnes už neexistujícího, internetového obchodu u nás.

Přicestovala v této krabici a já trochu pátrala, jak je to s jejím původem. Panenka je z r.1998 a je vyrobena v Číně. Několik informací o firmě, jejíž název je na krabici jsem našla zde: http://collectdolls.about.com/od/dollprofiles/p/effanbeedolls.htm. Majitelem firmy je nyní firma Tonner, která převzala i výrobu jejích některých panenek.

Model na léto, kalhoty z úpletu, které jsou šité v ruce jako ostatně všechny šaty pro moje panenky. K nim jsem jí upletla zelenou halenku. omlouvám se, že jsem jí při focení nesrovnala knoflíky. Fotky vznikly v době, kdy jsem netušila, že nějaký blog budu mít.

Panenka má vlásky nalepené a má kloubová pouze kolínka.

Letní šaty.

Plavečky, které mají pásek kolem krčku a zapínání na knoflík.

Je to parádnice, hned se chtěla podívat do zrcadla, jak jí to sluší.

Tenhle modýlek je také aktuální.

Má i pletené teplé punčocháčky.

Dnes jsem se dívala na Ebay, když jsem hledala správné označení panenky a ta stejná byla tam označena: Anne Estele Mary Engelbreit's. Zároveň jsem zjistila, že je panenka docela vzácná.

Pro mně jsou vzácné obě. Sydney i Estelka.

Co přibylo do sbírky

Před několika měsíci jsem psala o panenkách ARI. Během té doby jich několik přibylo.

Největší panenka, která stojí uprostřed skupinky, má plastové tělíčko a gumovou hlavičku a ruce, kterými se dá hýbat. Nožky jsou vcelku s tělíčkem.

Dvě nejmenší panenky, miminka, nemají označení ARI, stejně jako panenka v oranžovobílých šatech a kluk v modrobílém.

U těchto panenek nevím, kdo je vyráběl, možná také firma ARI.

Kluk je zatím poslední panenkou, která přibyla do sbírky. (Další je na cestě.) 

Tahle kouzelná panenka má na zádech označení Made in Italy. Tělíčko je vyrobeno z tvrdšího plastu, hlavička z celuloidu. Panenka je mrkací.

Poslední panenkou, kterou vám dnes představím je panenka BFC ink. Nedávno jsem ji objevila na FB a moc se mi zalíbila. Je ze série 5 ti panenek. Jsou to panenky Addison, Calista, Kaitlin, Aleisha a Noelle. Poslední dvě jsou dvojčata. Panenka měří 24 cm.

Která z panenek ta moje přesně je nevím, ale myslím si, že je to jedna z dvojčat.

Je zajímavé, jak má udělané nožičky. V kotnících mají kloub a chodidla jsou plochá a přizpůsobená na nošení žabek. Ty bohužel nemáme. Jinak je velká škoda, že nemá kloub i v kolenou a loktech.

Kalhotky má namalované přímo na těle.

Panenka si sebou dovezla i oblečení, takže zatím nemusíme pořizovat něco nového.

Protože mě porazil nějaký bacil, tak jsem jen smutně koukala z okna, jak je venku krásně. Tenhle pohled je ze soboty, kdy hodně foukal vítr.

Stejné místo o 24 hodin později. Je vidět, jak opadalo listí, hlavně na stromě v předu.

Příště vám ukážu další panenky, na které se dnes nedostalo.

Jen tak jít........

Hezký večer vám přeji. Máme za sebou slunečný den a bylo by škoda nejít ven.

---

Tak jsem po obědě vyrazila. Do batohu jsem si dala foťák, Nelu a Stellu a vyrazila jsem na procházku. Zapomněla jsem si vzít pití a tak následovala krátká zastávka na Lidlu. A odtud směr k tunelu.

Po asfaltové silničce, po které dřív jezdila do tunelu nákladní auta. Nad tunelem vede železnice a v něm byla násypka. Dnes je tunel dobře osvětlený a vede tudy cyklostezka.

Když před tunelem odbočíte doprava uvidíte park Keťásek. Po téhle cestě jsme v zimě jezdili na saních až do tunelu, ale to už je strašně dávno.

Na chvilku jsem se tu zastavila a vyfotila děvčata.

Holkám se nechtělo jít, tak následovala chvilka oddechu na lavičce.

Po zbytek cesty se nesly v batohu na zádech.

A jdeme do tunelu.

Trochu strašidelné, viďte? Traduje se, že je v tunelu zazděná jeptiška, ale to pravda není. Snažila jsem se ono místo vyfotit, ale bohužel fotka byla moc tmavá.

Prošla jsem kolem tenisových kurtů. Dlouho jsem tu nebyla a mezitím tu vyrostly nové rodinné domky.

Podél řeky Jihlavy vzniklo nové sportovně relaxační centrum Český mlýn. Tady je dětské hřiště.

Cyklostezka a dráha pro in-line bruslení.

Skatepark. Sluníčko vylákalo ven hodně lidí. Potkala jsem mladou maminku na in-linech, která vezla kočárek.

Za řekou je také cyklostezka, ta byla první. Za ní je Vodní ráj a jeho dlouhá skluzavka.

Já jsem za mostem odbočila na starou cestu, která kdysi vedla ke starému mlýnu a býval tu i náhon. Pamatuji i řeku která se krásně kroutila a bylo to tu moc hezké. Chodívali jsme tudy na procházky. Mlýn tu už dávno není a řeku před lety spoutalo nové koryto.

Vyšla jsem u ohrady, kde byli koně.

Ten se světlou hřívou se mi moc líbil.

Můžete si tu zaplatit i hodiny jízdy. Děti se tu mohou svézt na ponících.

Od koníčků jsem došla k nové lávce.

Takhle zarostlá tu řeka nikdy nebyla. Asi to způsobilo málo vody-

Vypadá docela nevábně, ale kačenkám to asi nevadí.

Pohled k mostu, po kterém jsem se pak vracela zpátky.

Restaurace Venuše. Nejdříve tu bývala samoobsluha, posléze pekárna. Teď restaurace, můžete si tu i zatančit.

Kdysi si sem lidé chodívali pro dobrou vodu. Jaká je její kvalita dnes bohužel nevím.

Vyšla jsem kopec a přešla koleje, přes které jsem před x lety denně chodila do práce.

Tady je jedna z budov Jihlavské mlékárny.

Za Penny jsem objevila cirkus. Ani jsem neměla tušení, že tu nějaký cirkus je.

Cirkus JO JOO.

Nebezpečná šelma.

Tyhle okrasné třešně jsem vám ukázala na jaře, kdy krásně kvetly.

Pro porovnání.

Opět jsem se vracela malým parčíkem, kde se stromy i keře krásně zbarvily. Chodívala jsem tudy moc ráda. Ale to by bylo jiné povídání.

Moc jsem si tu dnešní procházku užila. Sluníčko krásně svítilo a barevné stromy a keře byly nádherné. Pod nohama mi šustilo spadané listí. Pustila jsem z hlavy všechny starosti a jen tak jsem si šla.......