čtvrtek 5. března 2020

Jojo a Niu

Už dlouho jsem na blogu nepředstavila nové přírůstky v mé sbírce. Je jich víc, ale dnes vám ukážu Jojo a Niu.

Panenky Holala se mi líbily od první chvíle, kdy se na trhu objevily, což jsou asi ři roky. Tehdy jsem váhala mezi Holalkou a od Secretdoll kloubovou panenkou BJD Mong. Tehdy vyhrála malá Mong, kterou už jste na blogu viděli, také s námi byla i na výletě. Ovšem čas od času na mně panenka Holala někde na internetu vyskočila a když se začaly objevovat přemalby těchto panenek, tak jsem byla ztracena a moc jsem si přála jednu panenku mít. Loni na podzim jsem od muže vymámila peníze na tuto panenku a Nora mi ji sehnala za přijatelnou cenu. Je to panenka Holala, tvář Pipita - ta má našpulenou pusinku a její jméno je Jojo.


Obdivovala jsem už krabičku ve které je panenka zabalena tak, aby dlouhou cestou neutrpěla žádnou úhonu.


Panenka má na hlavě navlečenou igelitovou pásku a ještě obličej panenky chrání taková platová bublina. Má kostým klauna.


Certifikát pravosti.



Ke kostýmu patří hnědé botičky, čepička a klaunský nos. Ten mi dal pěkně zabrat, nechtěl držet a tak mi musel přijít na pomoc muž.



Aby nebyla Jojo sama, tak jsem na Aliexpressu objednala panenku podobnou Holalce. Podobných panenek je více.


Panenka je o hodně levnější než panenky Holala, je to vidět i na balení panenky. Krabička byla pomačkaná a já měla obavy, aby nebyla poškozená. Naštěstí přestála dlouhou cestu z Činy v pořádku.


Uvnitř krabičky byla platová vanička ve které byla panenka uvězněna. Přes oči měla také igelitový proužek, aby nedošlo k poskození malby.



Vybrala jsem si zrzečku, protože tuhle barvu vlasů miluji a když je možnost, tak volím zrzku. A také si moc líbilo její oblečení. Dlouho jsem přemýšlela jaké jméno jí dát a včera jsem hledala v seznamu dívčích čínských jmen. Vybrala jsem jméno Niu - dívka. Je krátké a možná si ho i zapamatuji. Mrkající


Vyfotila jsem pro porovnání panenky nahaté. Jojo měří 20 cm, Niu je o chloupek vyšší. Niu má namalované kalhotky.
Jsou to malé parádnice a tak jsem jim musela obstarat nějaké šatečky. Šít neumím, ale mám šikovné kamarádky z okruhu panenkářek.


Pro Jojo mi krásné červené šatečk ušila Nora, která mi panenku sehnala. Vyzkoušely jsme dvoje botičky.


Niu má šatečky od šikovné Helenky.


Její šaty mají pletený vršek a vyšívanou sukýnku z plátna. Helenka umí ušít i botičky, vybrala jsem jí červené a od stejné autorky je i kabelka.


Tady jsou obe parádnice spolu, Jojo má plátěné kalhoty a vyšívanou bílou blůzku.

Děvčata musí mít i nějaké oblečení na sport nebo na doma a opět jsem objednávala u Helenky.


Vybrala jsem jim legíny a k nim tričko.



Jsou kouzelné a díky jejich velikosti se mnou budou jezdit na výlety. Jsou to takové panenky do kapsy.
Děkuji za návštěvu a vaše milé komentáře.

pondělí 17. února 2020

3x3........ fotografická výzva

Teprve dnes jsem na blogu u Marty zjistila, že byla na začátku února na https://fotodasaf.blogspot.com/vyhlášena výzva. Ráda jsem se přihlásila.


Tři fotografie, tři témata.
Jako první mně napadla Cesta.
Jsou cesty, které už pamatují hodně let.


Tudy se ráda toulám.



Druhé téma - Koně.
Občas je vídám na svých procházkách a ráda je fotím.




Panenky
Koníček, který jde se mnou od roku 2008 a pořád mě baví.


Celuloidové panenky, které v dětství provázely nejednu z nás.


Emka, panenka, která se mnou občas jezdí na výlety.


I panenky se rády parádí.
Snad se vám mé fotografie budou líbit. Ráda jsem se výzvy zúčastnila.

úterý 7. ledna 2020

Vénië

Říkáte si, komu patří toto zvvláštní jméno?



Vénië je elfka, kterou vytvořila moje šikovná kamarádka Šárka. Pro ty, kteří Šárku neznají, ji představím. Šárka stejně jako já miluje a sbírá panenky. A také je tvoří, maluje, je moc šikovná. A byla to ona, která mi před pár roky pomohla založit blog. Já moc ráda představuji panenky, které vyrábí nejen pro svoji radost, ale i pro radost svých kamarádek.


Představuji vám kouzelnou elfku Vénië.


Hlava je vyrobena z hmoty Fimo.


Tělíčko tvoří drátěná kostra a je uháčkované. Vlásky jsou z česané vlny.




Šárka ji i oblékla.

Malá elfka se mi moc líbí. Šárce děkuji, že jsem ji mohla ukázat i vám.
Přeji pěkné lednové dny.

neděle 5. ledna 2020

Město betlémů.....

Nevím, jestli znáte město betlémů, které leží asi 18 km od Jihlavy, Třešť. Město je známé tradicí stavění betlémů, které vznikaly v třešťských domácnostech a zde se na ně také můžete podívat. Více si o této tradici můžete přečíst zde: https://www.trest.cz/trestske-betlemy/d-1690. Stálá expozice betlémů je umístěna ve dvorním traktu Schumpeterova domu, kde je muzeum a informační centrum.
Vánoce jsou už sice za námi, ale snad se na třešťské betlémy rádi podíváte.



Schumpeterův dům.


Ve dvoře jsou vystaveny různé postavy ze dřeva.




Stálá expozice betlémů je ve třech místnostech.




Autora dalšího betlému pana Hamtáka známe osobně, mám od něho ve sbírce dvě panenky, které mi na přání vyřezal.



Manžel obdivoval hlavně drobné figurky a za chvíli mohl vidět autora při práci. Měli jsme štěstí, pan Hamták na výstavě byl a vyřezával. Nemohla jsem odolat a přivezla jsem si od něho malého anděla.


Jsou tu vystaveny i malé betlémy z různých materiálů.




Papírový betlém.


Tento betlém vytvořili na Dřevořezání v r.2009 betlémáři z Rakouska z Hollabrunnu.

Dřevořezání je řezbářský festival, který se od roku 2002 koná vždy 5. a 6.července na náměstí T.G.Masaryka v Třešti. Stalo se tradicí, že každý řezbář, který se zúčastní, tady vždy zanechá alespoň jednu figurku do společného betléma. Tak vzniká unikátní betlém.


Betlém už dosáhl úctyhodných rozměrů, je nainstalován na třech stranách místnosti.






Byla jsem zabraná do focení jednotlivých částí betléma, když se ozval smích mého muže. Lehce jsem se vyděsila, co se mu přihodilo. A víte, co ho pobavilo?


Krtek, který je mechanický a vždy po chvíli se schová do krtince a pak zase vykoukne.Mrkající



Betlém je opravdu rozsáhlý, jsou v něm postavy známých osobností, politiků a najdete tu i domy a kostely z různých měst naší země.
Ještě jeden pohled do dvora.


Na další betlém jsme se šli podívat do kostela sv.Kateřiny Sienské.




Někdo daroval kostelu betlém vyrobený z perníku. Musím říct, že krásně voněl.

Součástí této betlémářské tradice je každoročně možnost navštívit domácnosti, kde je možné prohlédnout si betlémy přímo u místních řezbářů. Této možnosti jsme letos nevyužili, šli jsme navštívit švagrovou, mají v Třešti chalupu. Dali jsme si čaj a cukroví, pomazlila jsem se s jejich pejskem Žolíkem, je to teriér, který je moc hodný a přítulný.
Cestou domů jsme se na otočku stavili v nedalekých Jezdovicích. Nevěděli jsme, že se v Jezdovicích kdysi těžilo stříbro. Na hrázi rybníka stojí dřevěná socha havíře. Její autor, pan Stejskal, zachránil starý dub na hrázi, který byl zničený a hrozilo mu, že bude spálen. Od stejného autora je i socha pana Tau v Třešti.




Už jsme skoro doma.


Kromě andílka, jsem si ještě koupila do sbírky další zvoneček a manžel turistickou známku, má jich už pěknou řádku.

Doufám, že se vám výstava betlémů bude líbit stejně jako nám a přeji krásné dny.