Přeji všem hezký nedělní večer. Máme za sebou poslední horký víkend letošního léta, alespoň podle předpovědí meteorologů. Také poslední víkend letošních prázdnin. Někdo určitě využil tyto dny ke koupání, někdo se vydal na výlet. My také.
Původně měla být sobota čistě pracovní. Najednou mi bylo líto, že bychom měli tyto krásné dny trávit doma a navrhla jsem, abychom jeli na výlet. Muž souhlasil a hned věděl kam pojedeme. Pojedeme do Bechyně. Do krásného lázeňského města, města keramiky a krásných historikých památek. Nikdy jsem v Bechyni nebyla a tak jsem byla zvědavá na to, co uvidím. Ještě vložím odkaz na článek o Bechyni z Wikipedie https://cs.wikipedia.org/wiki/Bechyn%C4%9B.
Co mě ve městě zaujalo nejdřív, bylo krásné Bechyňské náměstí, jehož dominantou je kostel sv. Matěje.
Náměstí prošlo rekonstrukcí a je nádherné.
Je poměrně velké, čisté a jeden krásný dům vedle druhého.
Když jsme uviděli kostel, tak manžel poznamenal, že se na věži bydlí. Vzhlédla jsem vzhůru a uviděla peřinu přehozenou přes zábradlí. Je to na pravé straně. Na věž jsme nešli, já nemám ráda výšky a v tom horku se nám nechtělo. Tak jsme se nedozvěděli, jak to s tou peřinou je.
Jsem ráda, když objevím nějakou kuriozitu. Moc se mi líbí nápad s mini knihovnami umístěnými na různých místech.
Na náměstí je turistické infocentrum. tady jsme si koupili vstupenky na zámek a s paní průvodkyní jsme se vydali na cestu.
Líbí se mi různá zákoutí, ale na focení nebylo moc času.
K zámku jsme prošli parčíkem a tak jsem si říkala, že fotit budu při cestě zpátky. Těšila jsem se na focení na nádvoří, jeli se mnou Nela s malou Tulačkou. Byli jsme ale upozorněni, že na zámku se nesmí fotit. Bohužel.
Manžel to upozornění neslyšel (možná) a tak se mu podařilo v nestřeženém okamžiku zachytit alespoň nádvoří.
Pak přišla paní průvodkyně a už to opravdu nešlo.
Zámek je krásný a všem moc doporučuji jeho návštěvu. S námi ve skupině byli mladé rodiny s maličkými dětmi a protože prohlídka trvala téměř hodinu, bylo to pro tak malé děti náročné. Samozřejmě nevydržely být potichu a chvílemi to dost rušilo, až musela slečna průvodkyně rodiče poprosit, aby s dětmi třeba počkali ve vedlejší místnosti. Chápu, že se rodiče chtěli na zámek podívat, ale myslím si, že s tak malými dětmi to není vhodné.
Při cestě ze zámku jsem v parčíku udělala několik fotek mých děvčat.
Na staré lípě.
Na lavičce.
Tady je fotografka při práci.
Tady jsme holky spolu.
V parčíku byla malá kašna. Bála jsem se holky posadit na kraj, aby mi do vody nespadly, poslední dobou se na mě lepí smůla. Voda v kašně byla nazelenalá a nevábná. Tak manžel podal pomocnou ruku.
Podržel i tu malou blešku, ta se trochu bála a tak jsem ji musela posadit.
Jak už jsem se zmínila, Bechyně je městem keramiky. Přes 100 let tu je keramická škola. Z parčíku jsme prošli k muzeu keramiky, které je umístěné v bývalém pivovaru. Budova je také krásně opravená. Jsou zde vystavena díla žáků školy i profesorů a to z různých období.
Mám keramiku moc ráda a tak se doufám nebudete zlobit, že jsem vložila víc fotek. Povšimněte si zajímavé podlahy.
Dráček na sluneční pohon, baterii má na zádech. Není keramický, ale líbil se nám.
Krásný starý hrneček. Musela jsem ho vyfotit.
Cestou zpět jsme se zastavili v tomto útulném domečku na limonádu. Paní nám udělala bezinkovou, byla velice lahodná. Ovšem v domečku nemají jen občerstvení, ale i keramiku a to hodně.
Posadili jsme se uvnitř, bylo tam líp než venku.
Nádherná keramika, paní majitelka je totiž její autorkou. Domů jsme si vezli každý něco na památku, já zvoneček, muž číši.
Pak jsme si zašli na oběd a poté jsme se vydali na další hezké místo. O tom vám povím příště. Takže pokud se vám dnešní výlet líbil, počkejte si na jeho pokračování, bude i trochu dobrodružné.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji všem za návštěvu a milé komentáře.