úterý 10. dubna 2018

Procházka s krokoměrem

Včera nás opět sluníčko vytáhlo do přírody. Po zimě jsem zjistila, že je má tělesná schránka poněkud zchátralá, ve skříni se mi opět srazilo oblečení a je tedy potřeba s tím něco udělat. Na diety mě neužije, ze sportu je pro mě nejvíc přijatelná chůze.


Tak jsme vyrazili. Manžel mi nastavil krokoměr, abych věděla, kolik km ujdeme. Šli jsme směrem na Staré Hory, to je část Jihlavy, která byla do roku 1950 samostatnou obcí. Naproti bývalé továrně Modeta jsme odbočili na lesní cestu, která je lemovaná starými stromy.


První kytičkou, kterou jsem nafotila je pravděpodobně křivatec žlutý. Dalo mi to chvilku pátrání a doufám, že je název správný.


Další kytičku jsem hledat nemusela, podběl poznám bezpečně.


Manželova poznámka, že nejen lidé jsou tlustí mě zaujala a strom jsem vyfotila. V pozadí jihlavská mlékárna.


Vím, že tahle rostlinka s lesklými listy kvete modrofialovými kvítky.


A opět křivatec žlutý.


A společně s ním tu kvete i sasanka hajní.


Podél cesty rostou staré stromy, na některých se čas hodně podepsal.



Tentýž strom jako na předcházející fotografii.


Sasanky tu začínají rozkvétat a nejvíc dole u řeky.




Řeka Jihlava.






Vyšli jsem zpět na cestu a pokračovali směrem k Zaječímu skoku. Tam jsme sice nedošli, ale podíváme se tam jindy.


Mám ráda pohledy do krajiny.



Památka starých časů, kdysi tu stál statek.


Pokračovali jsme cestou, která vede mezi poli.




Moc ráda tudy chodím a už jsem tu fotila i panenky. Tady jsem zjistila, že má foťák vybitou baterii, zamrkal na mně a zhasl. Pak se mi podařilo ulovit jen několik fotografií.



Zpět jsme se vraceli alejí památných stromů, psala jsem o ní v některém z minulých článků. Bohužel i na této aleji se zub času podepsal a tak jsme viděli vyvrácené stromy, ulámané větve. Okolí je zarostlé stromky z náletů a bylo by potřeba to vyčistit. Pramínek u cesty byl zkalený.


Starý vodojem, nevím, jestli funguje, ale probíhají tu nějaké úpravy.


U nás na sídlišti se mi podařilo ulovit poslední fotografii. Fialky už také kvetou.

Přiznám se, že jsem sotva pletla nohama a byla jsem zvědavá, kolik km jsme ušli. Nevím, jak manžel krokoměr nastavil, ale ušli jsme určitě víc, než krokoměr ukazoval. Prohlásil, že musí zprovoznit ten digitální. Nepraštili byste ho? Krokoměr jsem měla zavěšený u pasu a celou cestu jsem poslouchala jeho cvakání. Takže podle manželova odhadu jsme ušli 4 - 5 km.
Těším se na další procházku.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji všem za návštěvu a milé komentáře.