Před týdnem jsme se šli s mužem a vnoučaty projít a já naši procházku zaznamenala.
Miluji krásný kout naší země, kde žije náš syn s rodinou, moc ráda tam chodím do přírody. Pojďte se podívat.
Chodíme do Rybníček, děti tam rády krmí ryby.
Tenhle rybníček hlídaji dva hastrmani.
Pak jdeme cestou mezi poli.
Pole se svazenkou vratičolistou.
A dojdeme k druhému rybníčku.
Rybičky se připlavaly podívat, jestli bude něco k snědku. No, nebylo.
Fotím rybníček ze všech stran a pak jdu cestičkou dolů......
To není abstraktní umění, ale na mokré trávě mi podjely nohy a já při balancování ještě stiskla spoušť. Jsem šikovná babička, nespadla jsem na zadek a foťák nedoznal újmy, naštěstí.
Listí na stromech se začíná barvit do žluta.
Cestou zpět jsme se rozdělili, holky zvlášť a kluci zvlášť. Kluci si vybrali kratší cestu a mě vnučka popoháněla, abych nefotila, aby kluci nebyli dřív doma.
Nemohly jsme minout kapličku.
Krásně zbarvený přísavník.
Jak vidíte, tak jsem neposlechla a fotila. Kluci už byli dávno doma, když jsme my holky dorazily.
Uplynul týden a listí na stromech kvapem zezlátlo a padá.
Vy, kdo navštěvujete můj blog, už znáte pohled z našeho bytu. Mě se nikdy neomrzí.
Hřiště osiřelo.
Mějte krásné podzimní dny.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji všem za návštěvu a milé komentáře.