čtvrtek 30. září 2021

Návrat k památnému stromu

Dnes se podíváme na místo, které je mému srdci velmi milé. Do Praskoles k památné lípě. Stejně jako ta Zachariášova v zámeckém parku má dutý kmen a přesto odolává věkům. 



Jako obvykle se u lípy vyfotíme.




 Je tu ještě jeden památný strom, tomu už chybí podstatná část koruny.



Ještě si uděláme malou procházku po vsi. 










Kamenné zídky, jak ty staré, tak novější. 







Na konci vesnice chátrá chalupa, pokaždé se k ní zajdeme podívat a je nám líto, že ji nikdo neopraví. Ale jsou tu i hezké domky a několik velkých statků.










Obejít vesničku netrvá dlouho. Řidič už stojí u auta, je čas jet dál. Miluji to tady, nevím, jestli bych na takovém místě mohla žít natrvalo, ale vždycky tu najdu úžasný klid. 


Dívám se na téměř holé kopce a je mi smutno. Tam někde jsem před lety hledala hříbky. Další suché stromy čekají až je někdo pokácí. 



Rybníček u Dobré vody. 

Jedeme silničkou přes kopec a za chvíli jsme v Borovné. 





Šla jsem se podívat na hráz za vodníkem a žáby cvičily skoky do vody. 







Z Borovné mě manžel dovezl do Telče a jela jsem domů autobusem Autobusové nádraží je přestěhované a je hned vedle vlakového nádraží. Den se vydařil podle mých představ.


úterý 28. září 2021

Telč - město

Po procházce parkem nám vyhládlo a tak jsme si zašli na oběd do Švejk restaurantu Telč.

Kdysi to bývala Restaurace na zámecké. Inu, časy se mění. Švejk nás přivítal hned mezi dveřmi. 





Restauraci musím pochválit, jídlo bylo výborné, obsluha rychlá a cena za oběd nebyla vysoká. No a po obědě jsme se šli projít po náměstí, aby nám trochu slehlo. 










Moje oblíbené starožitnictví kam vždycky zajdu. Ani tentokrát jsem si odtud neodnesla přírůstek do sbírky. 










Listy přísavníku už se začínají krásně barvit. 
A tady naše procházka Telčí končí. Ještě se zajedeme podívat do jedné malé vesničky. Ale to až příště.