Týden s V + V

Minulý týden u nás byla na prázdninách vnoučata. Jelikož je opět trápil kašel, bylo potřeba vymyslet program, aby se děti zabavily.

---

V úterý jsme naplánovali výlet, cíl cesty určil děda. Jeli jsme do Pelhřimova, do Pekla. Expozice se nachází v podzemí jednoho domu na Masarykově náměstí. Jsou tu pekelné kotle pro hříšníky, kniha hříchů, Záhořovo lože a trůn Lucifera. Moc fotek jsem nestihla udělat, protože děti chtěly hned jít pryč.

Jeden čert byl hned u vchodu.

Venda sebe i Verunku zapsal do knihy hříchů, tak nevím.......

Sotva jsem stihla vyfotit Lucifera na trůnu. Děti se s dědou fotit nechtěly.

Oklepaly se, jen co jsme vyšli ven. A hurá na vyhlídkovou věž. Vyšlapaly s dědou 134 schodů. Výšky moc nemusím a nebylo mi nejlíp, tak jsem čekala pod věží.

Výlet byl prima, jen opravy na silnici a čekání na semaforech nebyly moc příjemné.

Další výlet jsme vymysleli hned na druhý den. Jeli jsme se podívat do Muzea autíček, které je v opraveném zámku v Přísece. Děti tam už byly loni s rodiči, ale proč se tam nepodívat znovu. Já tam jela poprvé a byla jsem zvědavá na autíčka.

Zámek v Přísece. Fotografii jsem si půjčila z internetu, jejím autorem je Honza 78. V zámku je od roku 2015 Muzeum autíček. Je tu téměř kompletní sbírka autíček a modelů vyrobených na území Československa ve 20.století. Jsou tu i autíčka od zahraničních výrobců. V areálu je i kavárna.

Fotek jsem přes určité potíže nafotila docela dost. Nejdřív se mi vybila baterka ve foťáku, tak jsem fotila manželovým. Po chvíli ukazoval, že je karta plná. Ke slovu nakonec přišel chytrý telefon. Mezitím jsme hlídali děti, aby se někam nazatoulaly.

Všechny modely jsou vystaveny v prosklených vitrínkách.

Jsou tu vystaveny i lodě.

Tenhle nádherný parní válec zaujal děti. Ptaly se, jestli je celý ze zlata.

Stejného pejska jsem měla jako malá a už jsem na něj dávno zapomněla. Vzpomněla jsem si, že když se mu zmáčkly přední tlapky, tak štěkal.

Téhle panence jsem říkala cinkáček, když se kývá, tak cinká. Vyráběly se v bývalém Sovětském Svazu. V Jihlavě bývala prodejna Ruské knihy, kde se prodávaly i hračky a omalovánky.

Panenky jsem nemohla minout. Tohle je Lenka.

Alenka, tehdy byla její cena 60 Kčs. Dnes jsou sběratelé ochotni zaplatit i tisíce. Více známá je Zuzanka, která má gumové vlasy.

Pokojíček pro malé panenky.

Tatry z Monti systému. S takovými si hráli naši kluci a opět se vyrábí. Je to stavebnice, kterou si děti sami složí.

Ta stará plechová autíčka se mi líbila nejvíc.

Na závěr model krásného auta. Kdopak v něm jezdil?

Že by James Bond?

Přiznám se, že jsem neměla čas číst si nějaké informace.

Sbírka je ve všech třech patrech zámku a jsou tu i vláčky. Doufám, že se sem vrátíme, abych si všechno mohla ještě jednou prohlédnout. Některé hračky jsou z doby našeho dětství, s některými si hrály naše děti.

Naše vnučka si bude z muzea nejvíc pamatovat jak pomohla ztracenému kloučkovi najít maminku. Byla statečná, vzala ho za ruku a k mamince dovedla. Byla jsem na ni hrdá. Je to malá čertice, ale má dobré srdíčko.

Cestou domů jsme se zajeli na skok podívat ke známým na zahradu. Nebyli jsme tu dlouhé roky a tak jsme byli překvapeni jakou změnou zahrádka prošla. Dříve užitková, dnes pro radost a odpočinek.

Kromě zahrádky je velkým koníčkem mé kamarádky pletení z pedigu a pak keramika.

Kamarádka si ten den dovezla novou kytičku. Vodní ibišek. Obdivovala jsem krásný, velký květ.

Dětem se na zahrádce moc líbilo, Pohověly si na lehátku, dostaly něco dobrého na zub, proběhly se.

Týden s dětmi byl dost hektický a rychle utekl. Bylo to příjemné vytržení ze stereotypu. Vnouček mě proháněl, abych se učila nagličtinu a neflákala ji. Občas jsem musela zahřímat, aby nám neudělaly z bytu kůlničku na dříví. Uklízet se jim moc nechtělo, však to znáte. Děti odě mně dostaly medaile Správný kluk a Správná holka, bohužel jsem je nevyfotila.

Byl to prima týden.