čtvrtek 22. srpna 2019

Za panenkami do Bobrové

Dnes bude pokračování nedělního výletu.



Cestou z Velkého Meziříčí do Bobrové jsme trochu bloudili. Můj muž si většinou z map nastuduje cestu, někdy ji vytisku z počítače. Tak jsem předpokládala, že ví, kudy má jet. Před pár roky si pořídil navigaci, jel podle ní asi 2x. Od té doby leží v komodě, v zásuvce. No nevěděl, já jsem to raději moc nekomentovala, aby mě někde nevysadil. Nakonec jsme do Bobrové dojeli. Rozpačitý


Muzeum panenek se nachází v budově bývalé školy. Před lety byla budova v dezolátním stavu a dokonce se jednalo o jejím zbourání. Jen díky památkářům k tomu nedošlo. V roce 2010 koupil zchátralou budovu syn paní Roháčkové. Po rekonstrukci se začalo uvažovat, jak budovu využít. Nápad byl pořádat různé kurzy pro maminky s dětmi. Paní Roháčková měla za úkol sehnat nějaké panenky, aby si děti měly s čím hrát. Něco měla doma, některé posbírala u sousedů. A tak to celé začalo. Paní Roháčková o sobě říká, že není sběratelka, ale záchranářka. Pojďte se podívat.


Můj muž je zase pár kroků přede mnou.



Vlasaté Alenky.


Zuzanky mají vlásky gumové.


V březnu loňského roku byla na ČT1 v Toulavé kameře odvysílána reportáž o Muzeu panenek v Bobrové. Paní Roháčková nám vyprávěla jak jí po odvysílání přišla spousta balíků s panenkami. Ve sbírce jsou i panenky ze zahraničí. Tato půvabná panenka je z Japonska.


Hodně panenek ve sbírce paní Roháčkové má svůj příběh. Paní Marie si pečlivě schovává dopisy od dárců. Tuto krásnou kloubovou panenku, kterou vidíte na fotografii, darovala sběratelce 79 letá paní z Prahy. Na konci války dostala panenku od maminky holčičky z vedlejšího domu, se kterou si často hrála. Panenka se jí moc líbila a ta maminka to věděla. Druhý den byla celá rodina pryč a ona už je nikdy nespatřila. Paní, která panenku darovala, nechtěla, aby skončila někde na smetišti.


Toto je výuková panenka a ač to nevypadá, je pěkně těžká. Váží 3 kg. Tady vidíte, že můj manžel nezapomněl jak se miminko správně drží, pěkně podepřít hlavičku.



Kromě panenek tu najdete i nábytek pro panenky.


Obdivovala jsem krásně zdobené kraslice a háčkované cukroví. Děvčata, po tom se netloustne. Mrkající Paní Roháčková v muzeu využívá i háčkované nebo vyšívané ubrusy, které by také jinak skončili na smetišti. Jsou to poklady, je dobře, že jsou zde uchovány.


Krásný, stařičký kočárek značky Liberta. Paní Roháčková je nechává v původním stavu.


I méďa se chce povozit.


Peřinka, ve které je zabaleno miminko, pochází z dětství paní sběratelky.


Další krásné kočárky.



Panenka v kroji. Má několik kufříků oblečení. Holčička dostala panenku k Vánocům a všechno oblečení na ní jí ušila babička. Vyrobila i botičky.



Panenka Lenka. V Bobrově se nenosil kroj, ale děvčátka nosila tzv. svéráz. Maminka ušila dcerce z jednoho šátku sukničku a z druhého vestičku. Doplněné bílou halenkou. Paní Roháčková tak krásně oblékla i panenku a ta dostala jméno Lenka. Víte proč? V oblasti se dříve pěstoval len a byla u i tírna. Proto Lenka, má i oči modré jako jsou modré kvítky lnu. Při zpracování lnu se kdysi vyprávěly různé vyprávěnky. Ty inspirovali spolužáka paní Roháčkové, pana Havlíka, který napsal knížku Vyprávěnky o panence Lence. Kmotrou této útlé knížečky byla i návrhářka Beáta Rajská.




Ženich a nevěsta. Oblečení pro ně dostala paní Marie z jedné půjčovny svatebních šatů. Upravila je a vznikl krásný pár.


Porcelánové panenky a staré harmonium, které našlo v muzeu také uplatnění.


Ještě jednou panenky z Gumotexu Břeclav. Paní Roháčková jako mladá cvičila na spartakiádě na Strahově a to ji inspirovalo k tomu, aby panenky oblékla do cvičebních úborů. Spartakiáda 1980.


Kočárek u silnice zve k návštěvě Muzea.

Vedle školy je krásný kostel svatých Petra a Pavla. Kostel byl pravděpodobně přestavěn Janem Blažejem Santinim- Aichlem.





Ptala jsem se muže, jestli hledá cestu domů. Jen studoval naučnou stezku.

Byla jsem moc ráda, že jsem se do muzea v Bobrové konečně podívala. Paní Roháčková je velice milá a vitální paní, která s láskou o panenkách vypráví. V současnosti je v muzeu kolem 1 300 panenek, doma jich má ještě 800.
Pokud pojedete přes Vysočinu, zajeďte se do Bobrové podívat. V budově muzea je i kavárna, takže si po prohlídce můžete vychutnat šálek kávy. Můj muž si ji dal, já to nestihla. Ale nelituji, vychutnala jsem si prohlídku a užila si vyprávění paní Roháčkové.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji všem za návštěvu a milé komentáře.