Posledně jsem vám slíbila pokračování výletu.
Nechtělo se nám znovu klopýtat po lesní cestě, tak jsme to vzali po řepkovém poli. Byly tam vyježděné koleje.
Drobný kvítek rozrazilu, my jsme mu říkali "bouřka" a věřili jsme, že když se kvítek utrhne bude bouřka. Vzpomínala jsem na dětství a ptala se manžela, jestli by se chtěl do té doby vrátit. Prý ne, já tedy někdy ano.
Kostelecké uzeniny.
Možná znáte jejich logo. (internet)
Nebyli jsme jediní na procházce.
Pracovalo se i v neděli.
Ještě poslední pohled na rybník a jelo se domů. Doufám, že nám pěkné počasí vydrží a brzy se zase někam vypravíme.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji všem za návštěvu a milé komentáře.