Sídliště

Nedávno se mi zdál zvláštní sen. Můj muž prodal náš byt a koupil jiný. Na jiném sídlišti, vůbec se mi tam nelíbilo, nelíbil se mi ani byt. A hlavně tam nebyl výhled do zeleně jako z našeho bytu, který miluji a nikdy se mi neomrzí. Předevčírem jsem měla několik pochůzek, na poštu, do obchodu a pak k lékařce na alergologii. I to je výhoda našeho sídliště, máme všechno blízko. Tak jsem pro vás udělala pár fotek, snad se vám budou líbit.

Hamerníkova ulice, před pár roky tu vysadili nové stromy, hlohy.

Hlohy mi připomínají dětství, rostly v zahradě vedlejšího domu. Vlastě pozemek kdysi patřil k vile ve které jsme bydleli. 

Někde ještě kvetou šeříky.

Na sídlišti je hodně jehličnanů, bohužel kdysi při jejich sázení  nedomysleli, že stromy vyrostou a budou clonit oknům a tak dochází postupně k jejich kácení. 

Listnaté stromy nahrazují jehličnany.

Tady se jeden chodník proměnil v parkoviště, za auty je jen úzký pruh chodníku.

Chvíli jsem pozorovala kavku. 

Napravo je budova Krajského ředitelství policie Kraje Vysočina. Budova se někdy objevuje ve zprávách. 

Kruhový objezd a jsem u Domu zdraví. Zdravotní středisko, kde mají ordinace obvodní a odborní lékaři, v budově je i lékárna a hned vedle nemocnice. 

V Jihlavě jezdí v MHD kromě autobusů i trolejbusy. I když kdysi tu jezdila i tramvaj a to z Hlavního nádraží na náměstí.

Tady by se líbilo naší želvě, miluje fialové květy jetele. U nás je bohužel posečeno.

Kvetoucí kaštan, na podzim tam někdy sbírám kaštany.

Jsem na místě, v nízké budově je ordinace alergologie. 

Při cestě z lékárny jsem ještě fotila. Malý modrý kvítek, opuštěný mezi kamínky.

Bytové domy U Dubu.  

Domy mají hezky osázené a upravené okolí.

Nové domy versus stará výstavba. Myslím, že se to moc nepovedlo, nové domy jsou blízko těch starších a jsou vyšší, takže cloní.

Zapomenutý mobilní záchod.

Nádherná borovice u školy. 

Naše ulice.

A jsem doma.  Žiji tu moc ráda.