Odpočinek v přírodě

Slunečné dny jsou už asi pryč, u nás je dnes zataženo a fouká vítr. Takové dušičkové počasí. Snad přijde vhod návrat ke slunečnému dni, kdy jsme byli na výletě v Žirovnici. Měli jsme v plánu jet do Počátek a znovu si je projít. Ovšem před odjezdem ze Žirovnice jsme se na náměstí zastavili v obchodě s módou. Paní prodavačka se s námi dala do řeči, ptala se odkud jsme a jestli ještě jedeme do Počátek. Doporučila nám návštěvu resortu Svatá Kateřina, který je asi 3 km od Počátek. Pro mně to byla novinka, manžel už o resortu slyšel, ale ještě tam nebyl. Takže Počátky jsme jen projeli a zamířili do přírody. 

O bohaté historii tohoto místa se dočtete zde: Resort Svatá Kateřina.

Do areálu resortu mohou jen auta zaměstnanců, zásobování a mají i své malé autobusy. My jsme nechali auto u závory a ten kousek jsme došli pěšky. Viděli jsme, že resort má elektromobily. 

Hlavní budova, kousek od ní je plánek celého areálu. 

My jsme si udělali po areálu procházku.

Dozvěděli jsme se i zajímavou informaci, že zde svého času působil jako lékař Mudr. Antonín Čapek,  otec Heleny, Josefa a Karla Čapkových. 

Hlavní budova ze zadní strany. Je u ní jezírko a po lávce je možné přejít na malý ostrůvek. 

Došli jsme k pramenu Svaté Kateřiny. 

Kousek od pramene je kostel Svaté Kateřiny. 

Nahlédli jsme oknem. Podle toho, co jsme uvnitř viděli, není kostel v současné době asi využívám k bohoslužbám. 

Kousek od kostela je v lese malá chatka. Později jsem zjistila, že také patří k resortu. 

Další místo, které jsme chtěli vidět, je kamenný kruh druidů. Je to novodobá replika megalitické stavby. Byl postaven v roce 2014.

I my jsme si zkoušeli chvíli meditovat.

Já jsme spíš meditovala o tom, jestli si uženu zánět močového měchýře. Ovšem zážitek to byl zajímavý. 

V resortu mají i koně, někteří byli na projížďce a několik se jich páslo v ohradě. 

Opět se ozval můj vtipný muž, prý že nerostou. Panečku, to by byla smaženice. 😉

Slečny jsem se dovolila, jestli si můžu koníčka vyfotit. Říkala, že je to už taková babička. A já jsem si konečně pohladila koníčka, byl to krásný zážitek. Naše Verunka by byla nadšená. 

Dál jsme popošli k pavilonu ajurvédy. Je to krásná stavba, zajímavě řešená. Jeho dřevěná konstrukce se vznáší na stovce žulových pilířů z nedalekého komu. Skleněné opláštění pavilonu umocňuje pocit bezprostředního kontaktu s okolní přírodou. U pavilonu je také meditační zahrada. Pavilon byl otevřen v roce 2019.

Oba jsme obdivovali tuto krásnou budovu, která nese honosný název Kavárna Pavillion. Pavilon pochází z poloviny 19.století a kávu zde popíjel otec bratří Čapků a strýc Franze Kafky holdoval pivu Julius Zeyer. V současnosti se zde konají různé společenské akce. 

Bohužel nás tlačil čas, měli jsme na odpoledne domluvené posezení s příbuznými. Jinak bychom se šli ještě podívat i k pramenu Jihlavy. Tak snad někdy příště. Uměla bych si představit wellness pobyt na tak kouzelném místě. A co vy? Líbilo by se vám tady?