Pojďte se mnou na procházku, zvu vás...

Dobrý večer, doufám, že přijmete moje pozvání na krátkou procházku. Od rána svítilo sluníčko a zvalo nás ven do přírody. Manžel je po operaci, takže nějaký výlet nepřicházel do úvahy. Odpoledne jsem si dala do tašky foťák, Nelu a Suve a vypravila se na vycházku. Pojďte se mnou....

---

Šla jsem cestou, kudy jsem před 16 roky chodívala do práce.

Chodník vede kolem sídliště a teď tu kvetou krásné okrasné třešně.

Za sídlištěm jsem odbočila a šla cestou ke staré lipové aleji. Pod kvetoucími ovocnými stromy.

Pod klenbou tvořenou korunami stromů bylo příjemně. Nela a Suve v loňském listí, moc se jim to nelíbilo.

Nela je odvážnější, tak jsem ji vyfotila u stromu.

Našla si i místečko k sezení.

Suve se nechala přemluvit na focení u stromu a málem ji odnesl vítr.

Nela mezi hluchavkou nachovou, musela jsem si název kytičky vyhledat a zase jsem o něco chytřejší.

Stromy tu asi nikdo neudržuje, tohle torzo břízy se mi líbilo. Rostou na něm choroše.

Na konci cesty je označení památné stromořadí, cedule už asi také něco pamatuje. Cestu lemují nádherné veliké lípy.

Tady je jedna z nich.

Taky si říkáte, že je to řepkové pole?

Omyl! Když jsem přišla blíž, tak jsem zjistila, že je to pole pampelišek. To se mají včelky dobře.

Dokonce se mi podařilo zachytit projíždějící nákladní vlak.

Zpátky jsem šla starou cestou mezi poli, vede tu turistická značka.

Bohužel o stromy se tu nikdo nestará, takže tu zůstávají polámané kmeny stromů.

Cesta kdysi vedla ke statku.

To je všechno, co ze statku zbylo.

Tady jsem proti budově mého bývalého pracoviště - bývala tu Modeta, textilní závod na výrobu svrchního pleteného ošacení. Dnes tu sídlí firma Sapeli, která vyrábí dveře.

Zpátky jsem šla opět přes malý parčík, který byl založen na počátku 90.let, kdy Jihlava uzavřela spolupráci s holandským městem Purmerend.

Roste tu několik krásných bříz, myslím, že je to jiný druh, než u nás roste.

Ještě se s vámi podělím o zajímavý zážitek. Podél cest tu hodně kvete střemcha. Po cestě jsem potkala dvě staré dámy, které se dohadovaly, co to je za keř. Když jsem k nim došla, tak se mně zeptaly, jestli to nevím. Naštěstí jsem odpověď znala. Pro mně to bylo moc milé setkání, protože jedna z těch dvou starých paní nás před lety učila v malířském kroužku. Už si mně nepamatovala, ale když jsem jí řekla moje příjmení a jména mých spolužaček, tak si vzpomněla. Říkala, že ještě maluje a v loňském roce prý měla výstavu. Takže se pokusím o ní něco víc zjistit. 

Koralína - panenka s modrými vlásky.

Už jistě víte, že háčkováním ráda ztvárňuji různé postavičky. Už před časem mně napadlo, že zkusím uháčkovat Koralínu, tuhle postavičku děvčátka s modrými vlásky znám z netu, ale nikdy jsem nečetla knihu o ní a ani jsem neviděla film Koralína a svět za tajnými dveřmi.

---

Informace jsem našla ve Wikipedii a tady je odkaz http://cs.wikipedia.org/wiki/Koralina. Docela ráda bych si knihu přečetla. Mám raději knihy, může pracovat fantazie a filmové zpracování je potom někdy zklamáním. Mám to tak už od dětství.

Tady je Koralína v mém podání, snad se vám bude líbit.

Musela se podívat, kde to vlastně bydlíme, všechny moje panenky jsou hodně zvědavé.

Tady je obličej z blízka, přiznám se, že na krátké sloupky se špatně kreslí. Očka jsem tedy uháčkovala a pusu vyšila.

Tady jsme si půjčily židličku od jiné panenky. Koralína je největší panenkou, kterou jsem háčkovala. Měří 38 cm.

Už mám v hlavě plán na další panenku. Ještě jsem před časem slíbila panenku kamarádce, tak slib už musím konečně splnit. A potom přijde na řadu další postavička.

Ještě poznámka na konec. Můj muž je první kritik a já vždycky poznám, když se mu mé dílo moc nelíbí. Ke Koralíně se od začátku moc nevyjadřoval a když jsem na něj dorážela, jestli se mu líbí, tak mi odpověděl : Má modré vlasy a křivou "hubu". A bylo to jasné. Mně se ale líbí.

Nela - panenka Blythe ....a ty druhé

Když jsem přemýšlela, jak napsat článek o panenkách Blythe, procházela jsem různé články, které o nich byly napsané. Samozřejmě jsem narazila i na články o jejich kopiích - Blythe, Blybe nebo CCE. Začnu ale od prvních setkání s těmito zvláštními panenkami.

---

Musím se přiznat, že mně panenky Blythe hned nezaujaly, jejich hodně velké hlavy k poměrně malému tělu se mi zvlášť nelíbily. Postupně jsem ale objevovala jejich fotografie v pletených a háčkovaných šatičkách, v nádherných šitých šatech a začaly mně zajímat, hlavně odkud přišly. Já to tu nebudu popisovat, našla jsem pěkný článek v češtině o panenkách Blythe a historii jejich vzniku. http://urbanhippie.webnode.cz/clanky/blythe/ - myslím, že tu najdete potřebné informace. Zjistila jsem, že se panenky vyrábí ve třech velikostech a u nás se dá koupit ta nejmenší panenka - Littlest Pet Shop Blythe (Petite Blythe). Panenka měří 12 cm. Ta nejmenší byla první panenkou Blythe v mé sbírce.

Každá panenka má svůj hřebínek a tato má ještě kruh, ale protože ji mám ve skříňce mezi malými panenkami, tak jsem její doplňky tak dobře uklidila, že je nemůžu najít. 

Velikosti panenek Blythe.

Samozřejmě jsem zatoužila i po té největší panence Blythe, ale dají se koupit pouze ze zahraničí a nejsou nejlevnější.

U Šárky jsem objevila panenku Basaak a protože jsme ze stejného města, tak jsem ji oslovila a zjistila, kde panenky prodávají. Měly je v Prioru v obchodě u Vietnamců. Zjistila jsem si, že je to pouze kopie panenky Blythe, ale tolik mi to nevadilo, alespoň je teď můžu porovnat. Tak do sbírky přibyla Helenka.

Uháčkovala jsem jí nové šaty a čepičku, modrozelená barva jí pěkně ladí k očím.

Viděla jsem u Šárky přemalbu její panenky i vyměněné tělíčko a tak jsem občas pátrala, jak jiné tělíčko získat. Nedávno jsem na Facebooku poznala paní, která Blythe také sbírá a hlavně dělá jejich moc pěkné přemalby. Oslovila jsem ji a ona mi pomohla panenku koupit a přikoupit i nové, kloubové tělíčko. Přemalbu panenka zatím nemá, na tu si bude muset počkat a já ušetřit. Tady je Nela.

Ještě zabalená, dále nové tělíčko a bezvadné tenisky. Pokaždé obdivuji, jak jsou ty malé botičky dokonalé.

Vybrala jsem si samozřejmě zrzečku a tahle má nádherné, husté vlásky.

Barvy jejích oček.

Tady je s novým tělíčkem - Nelinka. Tělo je trochu tmavší než obličej, ale myslím, že to nevadí, když bude oblečená, tak to nebude tak vidět.

Nejdřív jsem jí udělala letní soupravičku - kaťátka má pletená a vršek je háčkovaný.

Fotit se jí moc nechtělo, tady si na chvilku i lehla.

Fotila jsem jí k večeru a v zapadajícím slunci krásně vynikla barva jejích vlasů.

Tady má nové háčkované letní šaty. Už jsem jí objednala botičky, aby k nim nenosila tenisky. Jsou z příze Tulip, je hodně hladká, takže mi pořád sjížděla z klubíčka, ale výsledek se mi moc líbí. Mám ještě další barvičky, takže i ostatní panenky se mohou těšit na nové šaty.

Tady jsou Hela a Nela spolu.

Můžete porovnat jejich obličeje.

Nelince jsem změnila barvu očí a rozpustila vlásky.

Basaak, Blybe, CCE - to jsou označení kopií panenek Blythe. Moc se v tom nevyznám a přiznám se, že to pro mně není tak důležité.

Zde jsou pro zajímavost těla panenek vedle sebe. Bohužel jsem si krabici od Basaak neschovala, ale myslím, že tam označení Basaak bylo. Tělíčko panenky ale spíš odpovídá panenkám CCE, je nejútlejší. Tak nevím.......

Ještě mi chybí třetí velikost panenky a to Middie Blythe, budu moc ráda, když mi některá poradíte, kde by se dala panenka sehnat.

Malá Suve by mi neodpustila, že jsem vám neukázala její fotku s Nelou, mají totiž stejné šaty.

Kobylinec.......aneb pozvání na výlet

Možná vás název dnešního příspěvku trochu zarazil. Já vám ho hned přiblížím. Už včera mně sluníčko lákalo do přírody a když jsem v rádiu zaslechla zprávičku, že u obce Trnava na Třebíčsku rozkvetl koniklec velkokvětý, bylo rozhodnuto. Domluvila jsem se s manželem a dnes po práci jsme se jeli na kytičky podívat.

---

Tuto lokalitu známe už několit let a jezdíme se občas na tyto kytičky na jaře podívat. Místo, kde vzácné kytičky na jaře rok co rok rozkvétají, se jmenuje Kobylinec. Toto místo je součástí Přírodního parku Třebíčsko. Jedná se o území kostřavové pastviny, která je udržována spásáním a kosením. Kobylinec byl vyhlášen památkou v r.1982. Dalším místem, kde koniklec velkokvětý roste je Ptáčovský kopeček, ten leží v těsné blízkosti Ptáčova - části Třebíče.

Lokalita Kobylinec, kde koniklec velkokvětý roste, je asi půl kilometru od obce Trnava. Je to nevelký kopeček a překvapila nás asfaltová cesta, která tu před lety nebyla.

Cesta vede kolem křížku.

Je tu i mapa cyklotras.

Unavení turisté se tu mohou posadit a občerstvit.

Je tu i informační tabule.

Tady je vzácný koniklec velkokvětý. Když jsme toto místo navštívili poprvé, tak nám jeden pán z Trnavy o tomto místě vyprávěl. Je zajímavé, že zkoušeli kytičku zasadit i na jiná místa poblíž této lokality, ale nikde se neujala a kvete jen na tomto nevelkém kopečku z obou stran cesty.

Některé rostlinky už odkvétaly.

Současně tu kvetou tyto drobné, žluté kytičky, ale bohužel je neznám. Budu ráda, když mi někdo pomůže je identifikovat.

Obě kytičky spolu.

Pro zajímavost, taková polní cesta tudy vedla. Musím se přiznat, že se mi k tomuto místu více hodila. Asfaltka je sice pohodlnější, ale už to nějak není ono.

Dnes jsme tu nebyli sami, ostatně toto místo je v době květu koniklece hojně navštěvované.

Mám ráda taková místa, kde kvetou vzácné jarní kytičky.

Na zítřek předpovídají velké ochlazení, tak doufám, že nezmrzneme.