čtvrtek 25. července 2019

Praskolesy

Dnes bych vás chtěla pozvat do malé vesničky Praskolesy.



Pamatujete na krásný seriál Paměť stromů, kterým diváky provázel Luděk Munzar? K jednomu památnému tromu vás dnes zavedu. Roste v malé veničce Praskolesy, která je částí městyse Mrákotín. Historický střed vsi je od roku 2004 vesnickou památkovou zónou. Nevím, kolik obyvatel žije v současnosti ve vsi, v roce 2011 to bylo 9 obyvatel. Myslím, že sem jezdí více chalupáři. Poprvé jsme se k památnému stromu vydali pěšky před lety z naší chalupy v Borovné. Je to krásná procházka.
Přála jsem si toto kouzelné místo znovu navštívit. A cestou z Počátek mi manžel mé přání splnil.
Dost bylo slov, pojďte se podívat.


Památným stromem je nádherná lípa.


Můžete si tu posedět a kochat se okolím a krásnou poklidnou atmosférou.


Kmen stromu je uvnitř dutý a dá se vejít i dovnitř kmene. Hladila jsem kůru lípy a v duchu jsem si říkala, co za ta staletí zažila.


Úctyhodný věk, co říkáte. Kolem přešla staletí a ona tu stále stojí.


Jen zvonek tu chybí.




Asi bývalý sad. Moc se mi líbilo, že je kamenná zídka opravená a to ve stylu, v jakém byla kdysi vybudovaná.


Roste tu i mladá jablůňka.


Že by sadař? Mrkající


Přes kamennou zídku pohled do krajiny.



Za zídkou kvetly tyhle krásné fialové kytičky. Jen název neznám.



A to je ta krásná země.....Jen je mi moc líto, že z naší krásné země mizí ve velkém lesy. I tady bohužel ničí stromy kůrovec.


Tehdy jsme přišli do Praskoles z této strany a vítala nás chátrající chalupa. Bohužel se za ty roky nic nezměnilo.


Jen střechu kdysi někdo opravil. Půjdeme zpátky.





V pozadí stará zídka, ve předu nová.



Rozloučíme se pohledem na lípu, jejíž kmen utržil hodně ran, ale ona stále roste.

Příště budou panenky, které mi dělaly na výletě společnost.

úterý 23. července 2019

Počátky podruhé

Dnes vás vezmu na krátkou procházku Počátkami.



Centrem Počátek je Palackého náměstí, které bylo v roce 2015 kompletně rekonstruováno a v témže roce získalo cenu Stavba roku Kraje Vysočina. Zajímavostí je, že se zde natáčela scéna z filmu Postřižiny, kdy Magda Vášáryová projíždí náměstím na kole a pánové ji s obdivem sledují. Náměstí je pro turisty atraktivní, pro obyvatele vznikly rekonstrukcí jisté obtíže.


Dominantou náměstí je kostel svatého Jana Křtitele.


Na věž vede 124 schodů, jedna z kamarádek sběratelek ten výstup absolvovala a má můj velký obdiv. Já výšky ráda nemám.


Kašna se sochou sv.Jana Nepomuckého.




Když jsme přijížděli do Počátek, tak jsme viděli čápa jak přilétl na hnízdo. A tady se mi čápa podařilo nechtíc zachytit. Je v levém horním rohu. Zjistila jsem to až při upravování fotek.


Otevřená vrata mě lákala k nahlédnutí....


V průjezdu je uložený Betlém.





Fara. Většinou se městem jen tak touláme. Manžel jde přede mnou, já fotím. Tady se mi ztratil v úzké uličce.


Tak jsem chvátala za ním.


Tady mi zmizel?


Nezmizel, ale pořád šel kus přede mnou.


Musela jsem si vyfotit krásnou hortenzii.


A neméně krásnou juku.


Na lávce přes potok na mě konečně počkal.


Pozoroval totiž čápa.


Ten se ani nepohnul.


Zato kačeně se pózovat nechtělo a vzlétla. A mě se ta fotka docela líbí.


Pro milovníky trpaslíků jsem vyfotila jednoho před domem.


A druhého před obchodem.


Mariánský sloup a opět mezi dvěma lípami.


Ne všechny domy se dočkaly opravy.



Vyluštili jsme nápis lahůdky.


Chátrající dům sousedí s domem, kde je hodinářství. Moc se mi líbila pavlač.


V hodinářství mi vyměnili baterku v hodinkách. Že nejdou jsem zjistila až na cestě.


Do té uličky jsme se zamozřejmě museli jít podívat.




A opět krásná hortenzie.



Černá kočka se nás vůbec nebála.

A tady naše procházka končí. Vrátili jsme se na náměstí a šli na zmrzlinu.
Ovšem náš výlet ještě neskončil, jeli jsme se podívat na 40.míli a do Praskoles. A vy se dočkáte pokračování.