neděle 17. října 2021

Podzimní setkání

Podzimní fotografie se u mně budou objevovat i v dalších příspěvcích. Říjen je měsíc, kdy vzpomínáme nedožité narozeniny našeho staršího syna. Letos by mu bylo 43 roků a bude to 25 let od jeho úmrtí. Šla jsem na hřbitov, abych mu na hrob dala čerstvou kytičku, kupuji vždy chryzantémy a rozsvítila světýlko. 

Hřbitov také zdobí záplava barev a já jsem něco nafotila. Procházka po hřbitově mě teď vždy uklidní. 


Liliovník, když jsem nestihla jak kvete, tak alespoň jsem ho vyfotila v podzimním hávu. 






Veverky jsou na hřbitově co pamatuji. Tahle rychle zmizela za pomníkem. 





Podle listů soudím, že je to jinan dvoulaločný. 




Některé náhrobky mizí v záplavě břečťanu. Došla jsem na druhou stranu hřbitova kam běžně nechodím. 






Bavilo mě pozorovat čipernou veverku. Myslím, že si dělala zásoby na zimu. 








Nikdy jsem neměla možnost sledovat veverku poměrně z blízka. Bylo to milé setkání a trochu zaplašilo smutné myšlenky. 









Než jdu domů, tak se většinou zajdu podívat k tomuto hrobu. 



Naproti hřbitovu je budova, kde jsem několik let pracovala ve firmě Alfatex. Teď v ní jsou různé prodejny.  Škoda, že firma tuto pobočku zavřela a časem skončil výrobu pleteného ošacení i hlavní závod Alfatex, který byl v Pelhřimově. Přes vysokou kvalitu, které naše výrobky měly, jsme nemohli konkurovat záplavě textilu z Asijských zemí. Přesto na tu dobu ráda vzpomínám.




23 komentářů:

  1. Růžo, já mám procházky po hřbitově ráda a ráda tam fotím. Hlavně na jaře tam vždycky najdu první jarní rozkvetlou květenu a v zimě je tam krásně bílý sníh, což se o pražských ulicích říct nedá. MOc zdravím, pá 😉

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, poslední dobou se po hřbitově ráda projdu. Ale byla doba, kdy tomu tak nebylo.
      Měj hezké dny.

      Vymazat
  2. Růženko,smutné vzpomínky, ovšem moc hezké fotografie.🍀

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na podzim to mám vždycky tak. Na jedné straně bolestné vzpomínky, ale vždycky si říkám, že by Venda obdivoval tu přírodu se mnou.

      Vymazat
  3. Růženko,to je hodně smutné výročí.
    Hřbitov je krásně zbarvený a pěkně se ti podařilo vyfotit veverku.Černou jsem dlouho neviděla.
    Na hřbitovy chodím ráda a na podzim jsou u nás také krásně zbarvené.Zítra se tam chystáme uklidit na dušičky.
    Měj hezký nedělní večer

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Říjen je pro nás moc smutný měsíc. Náš syn se v říjnu narodil a v říjnu odešel. Bohužel moc brzy.

      Vymazat
  4. Růženko, jsou to smutné vzpomínky.😢 Procházka po hřbitově je krásně zdokumentovaná a setkání s veverkou milé.
    Měj hezké dny. 🍁🍀

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, bohužel život je někdy takový. Jsou ztráty, které nikdy nepřebolí a zůstanou vzpomínky, ale nejen ty smutné.
      Procházka po hřbitově mi poskytla čas na přemýšlení a setkání s veverkou i rozptýlení.
      Měj se hezky.

      Vymazat
  5. Růženko, to jsou hodně smutné vzpomínky. Také budeme muset zajít poklidit na hrbitov. Je ta Lipová alej avzdy je tam plno listí. Jenže letos je ještě na stromech a ani se nezdá, že by měli padat. Moc hezky jsi fotila a veverka je perfektní. U nás také běhá černá. Přeji ti hezký večer a příjemný nový týden.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruško, dlouho jsem přemýšlela, jestli tento článek vůbec psát. Ale ulevilo se mi, jsem tu ve společenství lidí, kteří mě pochopí.
      Měj hezké dny.

      Vymazat
    2. Růženko, přátelé se jsou ti kteří se s tebou
      radují, smějí, ale i pláčou, povzbudí i pochopí... přeji ti pohodové a klidné dny.

      Vymazat
    3. Jaruško, moc Ti děkuji.

      Vymazat
  6. Růženko, zdravím. Na jednu stranu moc smutná vzpomínka, na druhou moc hezké fotografie. Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  7. Růži, smutné výročí - je hodně smutné chodit na hrob svého dítěte.
    Ale povedly se ti fakt moc ty veverčí fotky.
    Měj se pěkně

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Staňo, ztratit dítě je to nejhorší, co člověka potká.

      Vymazat
  8. Neumím si ani představit, jak hodně bolestné to musí být...
    I u nás na hřbitově máme veverky, ale jsou hodně plaché - parádné fotky!
    Růženko, měj příjemný den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, musela jsem zůstat stát a veverku jsem si foťákem přitáhla. Bylo úžasné ji pozorovat.
      Měj hezký den.

      Vymazat
  9. Asi jsem morbidní, ale já mám hřbitovy ráda, jsou takové poklidné, důstojné, ale přesto k nám mluví. Nevím, jak to popsat, já to tak prostě mám. A na podzim mají obzvlášť své kouzlo, i když později poněkud pochmurné. Ovšem veverku jsem tam ještě nikdy nepotkala, a to máme hřbitov i u lesa nebo stranou od obce. Byla opravdu velmi čiperná, věřim, že bylo milé ji sledovat...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Někdo má procházky po hřbitově rád, není na tom nic špatného. Veverky tam jsou co pamatuji, lidé je i krmí, a proto se tam asi drží.

      Vymazat
  10. Růženko, netušila jsem a pichlo mě u srdce. Moje dcera v létě slavila stejné narozeniny, jako by měl letos tvůj syn. Nedovedou si představit....

    OdpovědětVymazat
  11. Veľmi smutné výročie :-( Fotky nádherné a verím, že ťa veverička potešila a trošku rozveselila. Ja som dlho živú nevidela, až pred dvomi rokmi v Košiciach len tak na sídlisku.
    Myslím, že na blogu máš skutočných aj virtuálnych priateľov a tým môžeš napísať čokoľvek, hlavne nech sa duši aspoň trochu uľaví...

    OdpovědětVymazat

Děkuji všem za návštěvu a milé komentáře.