Poslední dobou málokdy svítí slunce a tak se snažím využít každou chvilku, kdy tomu tak je. V pátek jsem dopsala článek o ranní proměně a napadlo mě, že bych se mohla jít na chvíli projít a něco nafotit. Ale kam? Navíc se blížilo poledne, bylo potřeba udělat oběd. Naše sídliště už bylo na blogu několikrát, tak jsem šla cestou mezi garážemi a pak pokračovala kolem zahrádek.
Prostor mezi domy z jiného místa než je pohled z našeho obýváku.
Budova školní družiny, jídelny a kuchyně.
Pavlovova ulice. Až úplně nahoře bydleli manželovi a pak moje rodiče. Manžel vždycky vzpomíná, jak jezdili ulicí na šironech. Tenkrát byl minimální provoz a hlavně všude neparkovala auta.
Silnice ke garážím, už jsem tudy dlouho nešla.
Kos neuletěl a hezky mi zapózoval. Asi si užíval sluníčko.
Říkala jsem si kolik zahrádek je asi využívaných. V těchto místech se některé zahrady rušili a chatky využívali i bezdomovci. Ale myslím, že tady tomu tak není.
Odtud je vidět na Möbelix.
Na stromech zůstala jablíčka.
Tady jsem se zastavila a vzpomínala kolik desítek let uběhlo od té doby, kdy tu garáže nebyly a my jsme tu v zimě sáňkovali. Uprostřed údolí tekl potůček, jednou jsme s kamarádkou do něj vjely a pak jsme se šly k ní domů usušit. Tenkrát jsem měla nové tepláky a co se nestalo. Maminka kamarádky je dala sušit na naftová kamna a jedna nohavice se propálila. Šla jsem domů s malou dušičkou. Asi jsem dostala vynadáno a na nohavici záplatu.
Cesta, která vedla kolem pole k rybníčku na Dolině, je zarostlá. Místo pole je dálniční přivaděč.
Viděla jsem spoustu stop, lidé tudy asi chodí s pejsky a někdo už vytáhl běžky.
Na jedné straně jsou zahrady, které patří k řadovkám.
Tady bývaly školní pozemky, teď jsou tu dlouhé roky zahrady.
Přes hradbu stromů a keřů je slyšet provoz na přivaděči.
Cesta se zúžila a já přemýšlela kam se dostanu.
Vyšla jsem v parku přes který jsem kdysi chodila do práce.
Ještě pohled z třetího patra a jsem doma. Hezky jsem se prošla a i ten oběd jsem stihla včas. Po obědě se bohužel zatáhlo, a proto jsem byla ráda, že jsem se šla dopoledne projít.
Růženko,máte krásnou zimu,hodně sněhu a modrá obloha k tomu.To by mě také hned vylákalo ven.Hezky jsem se s tebou prošla.Pořídila jsi nádherné fotografie.U nás bylo pořád zataženo a velké vlhko a dnes jako zázrakem vylezlo slunce a je jasná obloha.To určitě doma nevydržím a tak už plánuji,že vyjedeme do hor.
OdpovědětVymazatMěj hezkou adventní neděli
Jitko, sluníčko mě vždycky vytáhne ven, alespoň na chvíli.
VymazatDržím palce, aby vám výlet do hor vyšel.
Mějte krásnou adventní neděli.
Tak jsem s Tebou toho zase kus u vás pochodila. A ani mne nezábly nohy :-).
OdpovědětVymazatFotka se zasněženými jablíčky je tedy perfektní.
Pěknou třetí adventní neděli, Růži !
Hanka
Hani, děkuji. Jablíčka se sněhovou čepicí jsou fotogenická.
VymazatMěj krásnou adventní neděli.
Krásně jste měli zachumeleno :)
OdpovědětVymazatA ještě pořád je.
OdpovědětVymazatRůženko, to jsou moc krásné fotografie. U nás také svítilo, ale já jsem strávila dopoledne u vaření, odpoledne se tu sešli dva naši synové a tak jsem se ven vůbec nedostala. Docela mě to mrzí, protože sníh má roztát a tak to zase bude všechno tmavé...Měj se moc pěkně.
OdpovědětVymazatJaruško, u nás sníh už taje. Musíme doufat, že do Vánoc ještě nasněží, příští víkend se má opět ochladit.
VymazatMěj hezký den.
Krásná procházka zasněženou krajinou - Vysočinou. Jiřina z N.
OdpovědětVymazatJiřinko, děkuji.
VymazatMěj pěkný den.
To jsou krááásné fotky. Mohu si nějakou ukradnout?
OdpovědětVymazatZávidím že máš čas dopoledne někde chodit, já celé dopoledne vařím. Už mě to nebaví. Můj chlap nemůže na kolo a tak si pořád něco vymýšlí. Zrovna dneska třeba dělal paštiku - nádobí jako v závodní jídelně.
Věrko, samozřejmě si můžeš fotky stáhnout. Jsem ráda, že se Ti líbí. Věrko, já jsem dělala šunkofleky, tak to bylo rychlé vaření.
VymazatMěj se hezky.
Dneska byl super den na focení. Ta třpytivá krása všude kolem. Škoda, že nemůžu do komentáře vložit svoje fotky. Na Blog je asi už letos nedám. Měj hezké dny.
OdpovědětVymazatVěrko, také miluji zasněženou krajinu, kdy se díky sluníčku sníh krásně třpytí. Škoda, že je to krása tak pomíjivá.
VymazatMěj se hezky.
Růženko,pěkná procházka a moc hezké fotografie.
OdpovědětVymazatMarti, moc děkuji.
VymazatRůženko, prošla jsem se s tebou zasněženými vzpomínkami. Čas letí a všechno kolem se mění. Tak mě napadlo, že dříve byly školní pozemky pro výuku polních prací, jak jsme tomu říkali "Polničky", u každé školy. Selibjsme ředkvičky a mrkev, salát, hrášek a využívala to i školní kuchyně. Dneska už nic takového není. Nebylo všechno špatné tenkrát. Měj se hezky.
OdpovědětVymazatMaruško, děkuji. Také si říkám, že by se něco do výuky dnešních dětí mohlo vrátit. Měli jsme i dílny, ruční práce.
VymazatMěj hezké dny.
Růženko, hotové sněhové království a milé vzpomínky.
OdpovědětVymazatKrásný příspěvek!
Děkuji a zdravím, Helena
Helenko, moc Ti děkuji. Měj krásné dny.
VymazatRůži, povedly se ti krásné fotky a ráda jsem se s tebou prošla. Měj pohodový vstup do nového týdne.
OdpovědětVymazatMarti, jsem ráda a děkuji. I Tobě přeji hezký začátek nového týdne.
VymazatRůženko, to je zimní pohádka... Hezká procházka s Tebou. Lenka
OdpovědětVymazatwww.babilenka.cz
Lenko, zimní pohádka, která je bohužel pomíjivá. Dnes je nad nulou a sníh taje.
VymazatMěj hezký den.
Krásne slnečné fotky, vtáčik TI krásne zapózoval :-) Veľmi sa mi páčia Tvoje spomienkové príbehy. Verím, že si za tepláky dostala "hubovej", aj keď si za to v podstate nemohla.
OdpovědětVymazatMěla jsem moc hodnou maminku, takže se to obešlo jen tím vyhubováním. A na tu záplatu nikdy nezapomenu. Mrzelo mě, že se zničily nové tepláky.
VymazatToho slunka poslední dobou opravdu moc není. Vždycky když vykoukne, srdce mi zaplesá. Každopádně sníh a slunko, to je prostě dokonalá kombinace :-)
OdpovědětVymazatMám to stejně, sluníčko mě hned pozitivně naladí. Škodě, že je ho v zimě tak málo.
Vymazat